Assassin’s Creed: Průvodce sérií

O čem je Asssassin’s Creed?

Assassin’s Creed je sérií příběhových akčních her, která staví na zasazení do opravdových, co nejvěrněji vyvedených lokalit ve slavných historických dobách. Pravidlem série je pak také to, že tyto lokality mají podobu otevřeného světa a vždy obsahují (i když u některých dílů pouze) alespoň jedno velké město. Obsah hry stojí na nenápadných vraždách a parkourovém běhu.

Příběh

Hrdinové a hrdinky této hry jsou vždy přímo členy nebo alespoň spřízněnci fiktivního tajemného řádu zabijáků – bratrstva asasínů. Jejich typickou zbraní je výsuvná čepel  (anglicky hidden blade) skrytá vespod zápěstí. Úhlavním nepřítelem asasínů je řád templářů, který ve světě série přežil středověk a v utajení funguje dále. Konflikt těchto dvou organizací je ideologický – obě chtějí dosáhnout míru, ale každá jiným způsobem. Zatímco asasíni chtějí svobodu a rovnost pro všechny, cílem templářů je ovládnutí společnosti.

Ač bývá hlavní hrdina fiktivní, ostatní postavy mají často své skutečné historické předobrazy. Hráči se tak v průběhu série mohli setkat s velikány jako byl Richard Lví srdce, George Washington nebo Kleopatra. Právě propojení fiktivní zápletky o řádu asasínů a templářů se známými historickými dobami (renesance, Vikingové) a konflikty (Velká francouzská a Americká revoluce) tvoří jádro a hlavní lákadlo příběhů Assassin’s Creed. Zároveň díky tomu fungují tyto hry jako alternativa učebnice dějepisu.

Příběhová linka v minulosti ale není tou jedinou. V každém díle nějakým způsobem figuruje i konflikt asasínů s templáři v současnosti. Záporný řád se zhmotňuje v podobě korporace Abstergo Industries, zatímco asasíni nadále operují ve skrytu. Hlavním hrdinou této linky ze současnosti byl od prvního dílu do Assassin’s Creed 3 Desmond Miles, barman, kterého rekrutuje řád asasínů. Od „čtyřky“ do dílu Syndicate byly pasáže ze současnosti velice omezené, s Origins ale přišla nová hrdinka Layla Hassanová.

Tyto dvě příběhové roviny propojuje jednak stroj jménem Animus, a také prastará, nepředstavitelně vyvinutá rasa Isu, která obývala Zemi ještě před lidmi. Vesmír Assassin’s Creed pracuje s teorií, že každý člověk má ve svém DNA uložené vzpomínky svých předků. Animus je pak umí číst a dovoluje je člověku prožít. Tímto prožíváním pak po nějaké době dochází k takzvanému efektu prolínání, díky němuž si daný jedinec může osvojit dovednosti svého předka. Desmond si takto postupně osvojí asasínské schopnosti hned tří „hašašínů“.

Isu pak po sobě zanechali úlomky ráje, mocné artefakty, o které asasíni a templáři neustále bojují, aby jim pomohly dosáhnout jejich cílů. Druhým dědictvím prastaré rasy jsou potom genetické pozůstatky, které jsou u některých lidí natolik velké, že jim propůjčují například schopnost „orlího pohledu“.

Hratelnost

Až do roku 2015 šlo o akční adventury s důrazem na plíživé zabíjení pomocí zmiňované skryté čepele. Místo pohybu ve skrčení tu ale hrál prim takzvaný společenský stealth. Hra umožnila vyhnout se zraku nepřátel pomocí splynutí s davem, ať už připojením se ke skupince kolemjdoucích, sednutí si na lavičku nebo schování se do kupky sena. To podporoval robustní, ale přívětivý systém parkourového běhu, díky němuž bylo možné lézt na vysoké budovy a z nich provádět tichá zabití. Právě tato hratelnost tolik vynikala v městských prostředích a byla velmi populární.

Když se tichý přístup hráči nezdařil, došlo na nepříliš komplikované šermířské souboje. S dílem Origins se ale série přeorientovala na akční RPG se soubojovým systémem ne nepodobným Dark Souls. Velké otevřené světy a parkour, byť zjednodušený, zůstaly, důraz na asasínský řád a plížení ovšem spíše vymizel. Stále je možné zabíjet ze vzduchu a kupek sena, hra je ale výrazně více stavěná na otevřené potyčky.

Pro plížení je v sérii zásadní také mechanika již zmíněného „orlího pohledu“, jakéhosi rentgenového vidění, které umožňuje hráči vidět nepřátele skrze stěny. V dílech Origins a Odyssey jej nahradil ovladatelný orel, který uměl označovat nepřátele z výšky. Dalším typickým prvkem je také skok důvěry, při kterém se postava vrhá do hromady sena, vody nebo jiného „bezpečného“ přistávacího místa. Tento manévr se hodí zejména pro rychlou cestu z vyhlídkových věži, na kterých docházelo k synchronizaci – odhalení časti mapy v okolí věže.

Tyto schopnosti lze využít i v pasážích ze současnosti, jedná se však o přísně lineární mise. Součástí všech dílů Brotherhoodem počínaje a Black Flag konče byl kompetitivní režim pro více hráčů. V něm se hráči chopili templářů v zácviku a učili se na sobě používat asasínské techniky. Ačkoliv byl poměrně populární, v Unity jej nahradil rozporuplně kooperační režim a v dalších dílech už multiplayer chyběl zcela.

Ve všech hlavních dílech kromě prvního, Origins a Odyssey se vyskytuje aktivita v podobě budovy, osady či jiného místa, které lze rozšiřovat, renovovat a tím si odemykat dodatečné úkoly, herní mechaniky a funkce.

O vývoji

Assassin’s Creed vyvíjí a vydává francouzská herní společnost Ubisoft, která má pod sebou i značky jako Far Cry nebo Watch Dogs. O vývoj se v průběhu let staraly různé týmy, nejčastěji však z Montréalu a Québecu. V těchto dvou městech jsou v současnosti ustavena dvě velká studia, která na sérii pracují.

Jejím duchovním otcem je Kanaďan Patrice Désilets, který předtím pracoval na hrách o princi z Persie. První Assassin’s Creed pak původně vznikalo coby pokračování Prince of Persia, ale hra o ochránci malého aspiranta na trůn se časem změnila na samostatnou značku. Ta se stala hitem a Désilets dohlížel na vývoj tří dílů – Assassin’s Creed, Assassin’s Creed 2 a Assassin’s Creed Brotherhood. Poté se ale s Ubisoftem neshodl a s firmy odešel.

Dostupnost a platformy

Až do roku 2014 asasínské hry vycházely, vedle PC, na konzole Xbox 360 a PlayStation 3. Všechny až na první díl ale byly postupně remasterovány a lze si je tak zahrát na PS4 a Xbox One, potažmo díky zpětné kompatibilitě i na nové generaci konzolí. Pozor ale na to, že Eziova trilogie se prodává jako jeden celek a jednotlivé díly nelze pořídit samostatně.

O jednotlivých dílech série

Jak již bylo zmíněno, série Assassin’s Creed čítá 12 hlavních dílů. Níže si je představíme podle pořadí, v jakém vycházely a jak navazuje příběh v současnosti. Z pohledu historického zasazení ale díly jdou po sobě takto:

• Assassin’s Creed Odyssey
• Assassin’s Creed Origins
• Assassin’s Creed Valhalla
• Assassin’s Creed
• Assassin’s Creed II
• Assassin’s Creed: Brotherhood
• Assassin’s Creed: Revelations
• Assassin’s Creed IV: Black Flag
• Assassin’s Creed: Rogue
• Assassin’s Creed III
• Assassin’s Creed Unity
• Assassin’s Creed Syndicate

Assassin’s Creed

Třetí křížová výprava | Rok vydání: 2007 | PS3, X360, PC

První díl této dlouhotrvající série dorazil na PlayStation 3 a Xbox 360 13. listopadu roku 2007, na PC se podíval o půl roku později. Historická část hry se odehrává v období třetí křížové výpravy, konkrétně v roce 1191. Desmond Miles, který je tu v zajetí Absterga, je nucen prožívat vzpomínky svého předka asasína Altaïra Ibn-La’Ahada. Tomu se na začátku pro pýchu nepovede splnit misi, je proto zbaven hodnosti i vybavení. Aby získal zpět svou čest, vydává se napříč Svatou zemí zavraždit devět cílů a získat tak jablko ráje, úlomek ráje se schopností ovládat mysl ostatních. Stále ale zůstal chladným „drsňákem“, což se hráčům tolik nelíbilo.

Asasínské bratrstvo je zde na vrcholu slávy, před nikým se neschovává a má vlastní pevnost Masyaf. Autoři se zde inspirovali románem Alamut od Vladimira Bartola, který popisuje praktiky řádu asasínů (hašašínů). Ten v této době skutečně existoval, jednalo se však spíše o úkladné vrahy v dnešním slova smyslu, kteří hojně užívali hašiš.

Hráč v průběhu hry vedle Masyafu navštíví tři otevřená města – Jeruzalém, Akko (anglicky Acre) a Damašek. V každém z nich musí najít správce místní asasínské pobočky, který mu dá informace o místních cílech, a následně získat nejčastěji odposloucháváním, vyslýcháním či kapsářstvím další indicie o tom, kde tyto cíle najít a zavraždit je. Velkou roli hrálo splývání s davem.

Tento koncept hratelnosti byl bezesporu originální a zajímavý, ale poměrně repetitivní a ve výsledku méně zábavný. Většinu potěšení z hraní dodávala akce a parkour. Kritici také chválili grafiku, hudbu a historickou věrnost prostředí. Kombinace tohoto všeho a faktu, že doposud nevyšel žádný remaster na novější konzole, už dlouho podporuje spekulace o remaku startu veleúspěšné franšízy.

Assassin’s Creed II

Renesance | Rok vydání: 2009 | PS3/4, X360/One, Switch, PC

Ačkoliv byl první díl úspěšný, trpěl výše zmíněnými problémy. Assassin’s Creed II je však víceméně všechny odstranilo. Dorazilo v listopadu 2009 na Xbox 360 a PlayStation 3. PC verze následovala o pár měsíců později. Parkour i souboje byly svižnější, hlavně však zmizela repetitivnost. Vývojáři měli více peněz a mohli si proto dovolit výpravnější hru, jejíž náplň byla mnohem rozmanitější.

Větší prostor dostalo samotné zabíjení pomocí skryté čepele, jelikož Ezio dostal hned dvě. Kapsářství či vyslýchání zůstalo. Svět navíc nabízel více zábavných nepovinných aktivit. Parkourový systém se pak dočkal drobných vylepšení pro větší rychlost a plynulost, ale hráčům prvního dílu byl velice povědomý.

Příběh dostal mnohem více cutscén a hlavně lepší zápletku i hlavního hrdinu. Proměna namyšleného sukničkáře Ezia Auditore da Firenze v moudrého asasína, ve které nechyběla tragédie, dojetí ani humor, si získala srdce milionů hráčů. Navíc se zde hráč mohl setkat s legendárním Leonardem da Vincim. Linka ze současnosti pak sleduje to, jak je Desmond zachráněn z Absterga a přidává se k asasínům.

Nebyla to však jenom zápletka. Druhý díl asasínské série se stal hitem i díky nevídanému prostředí renesanční Florencie, Benátek a dalších tří měst v provincii Emilia Romagna. Atmosféru dokreslil oceňovaný soundtrack skladatele Jespera Kyda. Vylézt na vrchol katedrály Santa Maria del Fiore nebo se projíždět na gondolách po benátských kanálech bylo zkrátka kouzelné.

Assassin’s Creed: Brotherhood

Renesance | Rok vydání: 2010 | PS3/4, X360/One, Switch, PC

Příběh v pořadí třetí hry v podstatě přímo navázal na druhou, a to rok po vydání prvního Eziova dobrodružství. Ezio se po útoku na městečko Monteriggioni, ze kterého udělal nové sídlo rodiny Auditore, dostal do Říma. Zde si dal za cíl obnovit bratrstvo asasínů a svrhnout vládu papežské rodiny Borgiů, která patřila k templářům. Desmond v současnosti dále zkoumal Eziovy vzpomínky proto, aby našel způsob, jak odvrátit katastrofu. Ta se měla stát v roce 2012 a znamenat zánik lidstva.

Řím byl v Brotherhoodu jediným městem, do kterého se hráč za celou dobu podívá, nicméně pořád jde o velikou mapu. Italská metropole v renesančním období je opět do detailu zpracovaná a znovu jí dodává atmosféru hudba Jespera Kyda. Herní náplň je zde prakticky totožná jako v předchozím díle, mechaniky byly však ještě vyladěny a navíc se objevuje nová funkce v podobě asasínů, které si lze přivolat na pomoc v boji.

Assassin’s Creed: Revelations

Konstantinopole 16. stol. | Rok vydání: 2011 | PS3/4, X360/One, Switch, PC

Revelations byl posledním příspěvkem do takzvané Eziovy trilogie a opět dorazil rok po předchozím díle. Italský asasínský mentor zde byl mnohem starší a zkušenější, cítil, že jeho „kariéra“ se blížil ke konci. Spíše než pomstu a krev nyní hledal vědění a moudrost, vydal se proto do Masyafu po stopách Altaïra, hlavního hrdiny prvního dílu.

Byl však přepaden a zajat templáři, dostal se tak do Konstantinopole (dnešní Istanbul). Tady sbíral v kobkách tajemné disky s technologií Isu, na které Altaïr uložil své vzpomínky. Hráč tak zjistil, co se prvnímu hratelnému asasínovi stalo po událostech prvního dílu. Kromě disků Ezio potkal i Sofii, majitelku knihkupectví, hře tak nechyběla ani dávka romantiky. Hra tedy byla příběhovými motivy velice odlišná od předchozích, opět ale šlo o skvělý zážitek.

Desmond upadl v Animu do kómatu a byl uvězněn na virtuálním ostrově Animu. Zde se setkává s Clayem Kaczmarekem, subjektem 16, kterého Abstergo nutilo procházet své vzpomínky před Desmondem.

Hratelnost se od Brotherhoodu opět příliš nezměnila a sázela na prakticky stejné mechaniky. Přidala však zápěstní hák, který Eziovi umožnil rychleji šplhat, houpat se po lampách a sjíždět po lanech. Dalším novým prvkem byl padák umožňující rychlý sestup. Novinkou byla i aktivita v podobě obrany asasínské centrály před templářskými útoky. Tato strategická minihra ale přílišný úspěch nezaznamenala.

Kde koupit kolekci kolekci her s Eziem

Assassin’s Creed III

Válka za nezávislost | Rok vydání: 2012 | PS3/4, X360/One, Switch, PC

Zatímco předchozí tři hry byly po hratelnostní i grafické stránce prakticky totožné a spojoval je stejný protagonista, díl s číslovkou 3 byl velkým krokem dopředu. Hra vznikala souběžně s předchozími a mohla proto dorazit rok po Revelations, v říjnu 2012, s úplně novým herním enginem. Ten znamenal grafický i animační skok vpřed. Hra navíc obdržela nového hlavního hrdinu a série se posunula do mnohem bližší minulosti – z první poloviny 16. století do období Americké revoluce, tedy 70. a 80. let osmnáctého století.

Protagonistou byl mohavský indián Ratonhnhaké:ton, později známý jako Connor Kenway, který se po tragédii ve své rodné vesnici stal asasínem. Výcvik mu dal možnost pomstít se těm, kteří jemu a jeho kmeni ublížili, vydal se proto na lov templářů. Tím se zapletl do amerického boje za nezávislost a stal se hybatelem dějin. Příběhová linka ze současnosti navazovala bezprostředně na Revelations, Desmond se svým týmem dorazil do jeskyně, kde se má nacházet zařízení Isu schopné odvrátit nastávající apokalypsu. To se nakonec podařilo, ale za cenu Desmondova života. Emocemi nabitý příběh opět dobarvila skvělá hudba, tentokrát z dílny skladatele Lornea Balfea.

Boj za nezávislost znamenal zasazení na východní pobřeží Spojených států amerických. Hráč navštívil dobový Boston, New York a část divočiny. Parkourový běh proto nebyl tolik vzrušující jako v předchozích dílech, v koloniích přeci jen v té době nebyly příliš monumentální stavby. Na druhou stranu ale vývojáři přidali možnost pohybovat se ve větvích stromů a po skalách.

Po stránce hratelnosti byla hra také v mnohém jiná. Plíživé zabíjení v davu, se kterým bylo možné splynout, parkour i soubojový systém založený na načasování krytů – to vše zůstalo. Všechny tyto prvky ale byly plynulejší a jednodušší na ovládání. Parkour se zde namísto kombinace dvou kláves prováděl automaticky při držení tlačítka pro sprint. Skryté čepele potom uměl Connor použít i za chůze či běhu. Změna času a prostředí znamenala i obohacení arzenálu lukem a pistolemi.

Zcela novým prvkem hratelnosti potom byla lodní plavba. Connor se mohl v rámci speciálních misí postavit za kormidlo korábu Aquila a zúčastnit se lodních soubojů. Šlo o velice povedenou „fíčuru“, více ke slovu se však dostala až dostala v další hře.

Assassin’s Creed IV: Black Flag

Zlatá éra pirátství | Rok vydání: 2013 | PS3/4, X360/One, Switch, PC

Zatímco v předchozím díle bylo kormidlování lodi pouze vedlejší aktivitou, Assassin’s Creed 4 o rok později představil pirátskou tématiku a z velení brigy jménem Kavka udělal polovinu hratelnosti. Systém z „trojky“ tu byl notně vylepšen, byla přidána možnost naloďovat se na poražené lodě a plout volně prakticky po celém Karibiku. Z vody bylo možné zakotvit u desítek menších ostrovů a plynule přejít na pevninu. Šlo, a stále jde, o pirátskou hru snů, čemuž pomohl i zlatavý grafický filtr nebo skvělý soundtrack Briana Tylera.

Nechyběla však ani větší města. Hráči takto navštívili Španěly spravovanou Havanu na Kubě, Kingston pod vládou Britů a pirátské útočiště Nassau. Tato města sloužila jako tradiční asasínské lokace, ve kterých fungovala téměř stejná hratelnost jako ve třetím díle. Prakticky jedinou změnou bylo více pistolí, které měl hrdina po ruce, odebraný luk a naopak přidaná tichá foukačka. Parkour, včetně animací, zůstal stejný.

Ač byla šestá velká asasínská hra v mnohém podobná předchozí, hlavního hrdinu si nezachovala. Série se přesunula o dvě generace zpět do zlaté éry pirátství a dala hráčům „do rukou“ Connorova děda Edwarda Kenwaye. Na začátku hry byl namyšleným pirátem, který myslel jen na bohatství a slávu, a k asasínskému vybavení přišel náhodou. Postupně se ale zapojil do asasínsko-templářského konfliktu a svůj názor začal měnit.

Ačkoliv se od fanoušků série dočkal tento díl kritiky proto, že se v něm jednoduše nehrálo za asasína, šlo o parádní příběh plný emocí a konflikt dvou ideologií fungoval skvěle. V současnosti potom po smrti Desmonda hráč z pohledu první osoby hraje za anonymního zaměstance Absterga, prozkoumává tajemství budovy korporace a také se stává součástí boje templářů a asasínů.

Black Flag se dočkal dvou DLC (Downloadable Content – stahovatelný obsah). Prvním byl samostatně spustitelný Freedom Cry, který dal hráčům do rukou Edwardova pobočníka Adéwalého. Druhé bylo návratem asasínky Aveline z dílu Liberation.

Assassin’s Creed Unity

Velká francouzská revoluce | Rok vydání: 2014 | PS4, XOne, PC

Po dvou hrách na stejném enginu opět přišel čas na změnu. Na podzim roku 2014 tedy vyšel díl Unity, zasazený do doby Velké francouzské revoluce, a byl pro sérii opět krokem kupředu. Drasticky vylepšená technologie znamenala mnohem lepší grafiku a animace, díky čemuž Paříž konce 18. století vypadala (a dodnes vypadá) úžasně. Umožnilo to vydání pouze na konzole PS4 a Xbox One.

Po námořním Black Flagu se série „vrátila na zem“ a díl se stal tak trochu návratem ke kořenům. Hra opět více vsázela na plížení, a to i za pomoci možnosti skrčení, systému krytí za překážkami a nové asasínské „hračky“ – fantomově čepeli. Toto rozšíření klasické skryté čepele obsahovalo miniaturní kuši umožňující nenápadné zabíjení z dálky. Vzhledem k časovému skoku ale přibyly i víceranné pistole, které se hodily v otevřených konfliktech. Soubojový systém se totiž více přiblížil realitě, byl pomalejší než u přechozích her a nešlo tak snadno porážet jednoho nepřítele za druhým. Navíc byla k dispozici široká škála zbraní, od běžných šavlí až po těžké sekery.

Změn se dočkal také parkourový systém. Ten se vrátil k ovládání třemi tlačítky, to třetí se ale nyní lišilo podle toho, jestli jste mířili nahoru nebo dolů. Toto rozlišení umožnilo mnohem větší variabilitu a plynulost pohybu. Lezení a skákání profitovalo z návratu městského prostředí s vysokými budovami – „wow efekt“ ze šplhání na katedrálu Notre Dame dal vzpomenout na Eziovu trilogii.

Novým prvkem potom byly takzvané Blackbox mise, kterých bylo ve hře jen pár. Hráč v nich měl za úkol zavraždit cíl jakýmkoliv způsobem, vývojáři ale připravili několik unikátních cest ve stylu série Hitman. Z trailerů je známá vražda ve zpovědnici katedrály Notre Dame. Premiéru slavil i systém dovedností a úrovní, který ze hry částečně udělal RPG.

Příběh však zůstal pevně daný. Hlavním hrdinou byl Arno Dorian, jehož otce asasína zavraždí neznámý pachatel. Následně si jej adoptoval Charles de la Serre, který patřil k templářům. To ale Arno netušil, navíc byl zamilovaný do jeho dcery Élise. Když se pak Arno vinou osudu přidal k asasínům, konflikt mezi novým přesvědčením a vztahem ke dvěma lidem z nepřátelského řádu se stal jedním ze dvou hlavních motivů příběhu. Tím druhým byla samozřejmě Velká francouzská revoluce, její brutalita a napojení na asasínsko-templářský konflikt. Ten byl zde vykreslený velmi nečernobíle. Příběh v přítomnosti měl formu cutscén a byl prakticky jen do počtu.

Příliš vřelého přijetí se Unity nedočkalo. Hra byla totiž při vydání v katastrofálním technickém stavu, dokonce takovém, že byl tento díl Assassin’s Creed až do vydání Cyberpunku 2077 téměř synonymem rozbité a nedodělané hry. Kooperativní režim, který měl být jedním z nosných prvků, prakticky vůbec nefungoval. Dnes, osm let po vydání, je ale pařížský díl opravený a lze docenit jeho mnohé kvality.

Hra obdržela jedno DLC s názvem Dead Kings, které Arna zavedlo do města Saint Denis plného kobek a dodatečně uzavřelo jeho příběh.

Assassin’s Creed Rogue

Sedmiletá válka | Rok vydání: 2014 | PS3/4, X360/One, PC, Switch

Ubisoft nechtěl hráče v roce 2014 limitovat na novou generaci konzolí. Ve stejný den jako Unity proto vydal Assassin’s Creed Rogue, hru určenou pro Xbox 360 a PlayStation 3. Později však dorazila i na novější konzole a Nintendo Switch.

Hratelnost byla prakticky stejná jako u Black Flagu, byť se loď dočkala mírně jiného arzenálů a foukačku nahradila prakticky stejně fungující vzduchová puška s granátometem. Zasazení bylo také povědomé, a to především hráčům třetího dílu – Rogue se odehrával v New Yorku a jeho okolí s tím, že bylo možné navštívit několik zasněžených osad v severním Atlantiku.

Příběh pak byl taktéž kombinací starého a nového. Na jednu stranu nabídl staré známé postavy v podobě Haythama Kenwaye či Benjamina Franklina a umístěním do období sedmileté války tedy vyplnil mezeru mezi čtvrtým a třetím dílem. Na stranu druhou ale přišel s nevídanou hlavní postavou. Shay Patrick Cormac nejenže nebyl asasínem, ale dokonce šlo o templáře a zrádce řádu zabijáku v kapucích. Šlo však o povedený příběh, který nabídl novou perspektivu na ideový konflikt dvou řádů. Pasáže v současnosti pak také víceméně kopírovaly Black Flag.

Assassin’s Creed Syndicate

Průmyslová revoluce | Rok vydání: 2015 | PS4, XOne, PC

Rok po Francouzské revoluci se série Assassin’s Creed přesunula do prostředí revoluce průmyslové. Po „tradicionalistickém“ Unity se tedy Ubisoft vydal opačným směrem. V příběhu zasazeném do Londýna roku 1868 měla hlavní roli asasínská dvojčata Evie a Jacob Fryeovi.

Ti se po nezdaru na začátku rozhodli osvobodit Londýn od templářské nadvlády v čele s Crawfordem Starrickem, každý ale jiným způsobem. Zatímco přímočarý vtipálek Jacob si založil gang Věže (ve smyslu šachových) a postupně dobýval čtvrt za čtvrtí, přemýšlivá Evie šla po stopách artefaktů Isu. Hráč mohl mezi oběma dvojčaty libovolně přepínat ve stylu GTA 5, přičemž hlavní mise měl každý svoje, ty vedlejší ale šlo plnit za oba bez rozdílu.

Syndicate běžel na stejné technologii jako Unity, grafika a animace tedy zůstaly prakticky totožné. Systém samotného šplhání se také prakticky nezměnil, zásadní inovací ale byla novinka v podobě vystřelovače lana. Díky němu se dvojčata mohla dostat na vrchol prakticky jakékoliv budovy stiskem jednoho tlačítka. Také umožnil i rychlý přesun mezi dvěma vysokými body pomocí vystřeleného skluzného lana. S transportem pomohla i možnost řídit kočáry.

Změn se dočkal soubojový systém, který byl o něco rychlejší, plynulejší a využíval jiné zbraně. V druhé polovině 19. století už patřily meče do muzea, Fryeovi se tedy spolehli na mačetu kukri, hůl se skrytou čepelí, boxery a revolvery. Návrat pak slavily Blackbox mise a systém dovedností z Unity.

Na rozdíl od přechozího dílu Syndicate obdrželo hned tři DLC – Jack Rozparovač, The Last Maharaja a Dreadful Crimes.

Assassin’s Creed Origins

Starověký Egypt | Rok vydání: 2017 | PS4, XOne, PC

Nedodělaným Unity, zastaralým Rogue a nevýrazným Syndicate se ukázalo, že je série Assassin’s Creed poněkud vyčerpaná. Ubisoft proto narušil pravidelnost ročního vydávání a roku 2016 žádný díl nevyšel. V tom dalším se ale franšíza vrátila v plné síle. Origins přineslo vytoužené zasazení do starověkého Egypta, novu postavu v současnosti a velice odlišnou hratelnost.

S RPG prvky totiž sice série koketovala už od Unity, až zde ale došlo k úplné změně herního žánru. Košatý strom dovedností doplnily zbraně se statistikami poškození, lootovací systém a úrovní omezené questy. Z akční adventury tak bylo akční RPG.

Kvůli tomu se zcela změnil i soubojový systém. Už nešlo jen o to správně načasovat kryty, Origins přišlo s potyčkami ve stylu souls-like her. Hráč měl k dispozici volné kotouly, krytí štítem a takzvaný přesílený útok, který bylo možné aktivovat při naplněném ukazateli adrenalinu. K dispozici byly meče, dvojité dýky i dlouhé či těžké dřevcové (tyčové) zbraně a nechybělo ani několik typů luků.

Plížení sice zůstalo, bylo ale okleštěné – chybělo splývání s davem a tradiční orlí pohled. Ten nahradil skutečný orel jménem Senu, do jehož perspektivy bylo možné se přepnout a označovat nepřátele. Skrytá čepel nyní nezaručovala zabití na jednu ránu, nepřítel musel mít dostatečně nízký level a zdraví.

Nevídaná byla i velikost otevřeného světa. K dispozici byl prakticky celý starověký Egypt se slavnými městy jako Alexandrie, Memfis nebo Gíza s velkolepými pyramidami. Světem se dalo pohybovat zcela bez načítání, a to buď pěšky, nebo na koni. Návratu se dočkaly i námořní souboje, pouze však v určitých misích.

Kvůli velikosti světa prošel proměnou i parkour. Pro pohodlný pohyb městy i pouštěmi země faraonů bylo nyní možné šplhat prakticky po jakémkoliv povrchu bez ohledu na výraznější římsy. Ovládání pomocí tří tlačítek a rychlý sestup však zůstaly.

Hratelnost tedy od začátku nebyla mířena na pravověrné fanoušky série, příběh však ano. Vyprávěl totiž osud Bayeka ze Síwy a jeho manželky Ayi. Jejich syn Chemu zemřel rukou tajemného vlivného Řádu prastarých, předchůdce templářů. Vydávají se proto na cestu pomsty, která následně vede do služeb Kleopatry a založení Skrytých, předchůdce asasínů. Hrát však bylo možné jen za Bayeka.

Potěšil i návrat řádně hratelných pasáží ze současnosti. Protagonistkou byla Layla Hassanová, bývalá zaměstnankyně Absterga, která odhalí v templářské korporaci nekalosti. Díky efektu prolnutí získá Bayekovy schopnosti, navíc se její cesta zkříží s asasíny.

Díky věrnosti zpracování světa a popularitě tohoto časového období vznikl samostatný režim Discovery Tour. Ten odstranil z prostředí veškeré nepřátele i původní aktivity a naplnil jej popisky a informace o památkách, životě a zvycích ve starověkém Egyptě.

Origins obdrželo dvě rozšíření, The Hidden Ones a The Curse of the Pharaohs. První sledovalo osudy Bayeka a vznikajících Skrytých po událostech Origins, druhé našeho hrdinu poslalo do snové říše, kde se utkal s mrtvými faraony a dalšími postavami egyptských mýtů.