Nejčastější otázky
Vyznat se v dnešní džungli technologických pojmů je pořádný boj - tím spíš, když jsou některé z nich skutečně nicneříkající. Jedním z takových pojmů je i GLONASS, který za sebou přitom skrývá věc, bez které si mnozí z nás prakticky nedokáží představit život - konkrétně polohovou navigaci. Co tedy přesně GLONASS je?
Za zkratkou GLONASS se skrývají ruské označení Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma, tedy zjednodušeně řečeno družicový polohový systém. Jak již z názvu vyplývá, stojí za ním ruské ministerstvo obrany, které jej vytvořilo jako konkurenci pro americký navigační a lokalizační systém GPS. Ve své podstatě se však jedná spíš o jeho kopii, jelikož funguje víceméně na stejném principu. Své využití si GLONASS – stejně jako GPS – našel v celé řadě produktů v čele se smartphony, které jej kombinují s GPS a dalšími lokalizačními službami.
Ruský GLONASS se skládá z celkem 24 družic pohybujících se 19 100 km nad povrchem Země, které vysílají elektromagnetický signál. Ten následně snímají zařízení na zemi, která díky němu vypočítají, kde přesně se nachází. Poměrně zajímavé je, že ačkoliv využívá GLONASS méně satelitů než GPS (24 oproti 31, kdy jeden je u GPS “záložní” pro případ poruch), je oproti němu o něco přesnější – polohu by totiž měl být schopen lokalizovat s odchylkou maximálně 2,8 metru. Další zajímavostí je pak to, že byl GLONASS zprvu jen vojenským systémem a až v roce 2017 podepsal dosavadní ruský prezident Vladimir Putin výnos o jeho bezplatném uvolnění nevojenské veřejnosti. Od té doby se jeho podpora stala standardem u naprosté většiny elektroniky s potřebou snímání přesné polohy – například pro navigování. Stejně jako u GPS nicméně i u GLONASS platí, že je jeho využívání energeticky náročné.
Redaktor
Nejčastější otázky
Nejčastější otázky
Nejčastější otázky