Nejčastější otázky
Strategické hry mají tradici sahající do dob dávno minulých, dnes jsou oblíbené i ve videoherní podobě. Co tento herní žánr obnáší?
Tradice strategických her vznikla už ve starověku. Tyto „analogové“ strategie hráli proti sobě dva lidé a střídali se v tazích – šlo o tahové strategie. Cílem tedy je přechytračit protihráče, předpovídat jeho tahy a na základě toho vymyslet svůj postup, jak vyhrát. Nejrozšířenější takovou hrou jsou samozřejmě šachy.
Videoherní strategie pak také mohou být tahové, ale ne vždy. Existují jak singleplayerové, kde se hráč snaží porazit protivníka ovládaného umělou inteligencí, tak multiplayerové strategie, ať už kompetitivní, nebo kooperační. Ve všech případech ale ovládáte nějakou skupinu hrdinů, postav či rovnou jednotek, které mají různé vlastnosti a schopnosti – podobně jako šachové figurky.
Jak již bylo řečeno, videoherní tahové strategie (angl. turn-based) se vyvinuly z deskových tahových her. Je založena na tom, že se protihráči, víceméně pravidelně, střídají. Lze navíc pozastavit čas a další tah si řádně promyslet.
Samotná hratelnost pak vypadá takto: v každém tahu vybíráte jednoho z hrdinů/postav/jednotek, respektive některý jejich útok či dovednost. V každém tahu máte určitým způsobem omezený počet úkonů, který můžete vykonat. Zároveň je potřeba počítat s tím, že dané útoky/dovednosti často mívají tzv. cooldown, tedy dobu, po kterou se „nabíjí“ a není možné je znovu použít.
Toto jádro se pak vyskytuje v mnoha odlišných typech her. V taktickém vojenském XCOMu vedete jednotku vojáků proti mimozemšťanům, v Civilizaci se potom staráte o celé lidstvo v běhu věků. Zároveň strategické tahové souboje pronikají i do žánru RPG a najdete je tak např. v Divinity: Original Sin nebo South Park: The Stick of Truth.
Z deskových her se vyvinuly tahové strategie a z nich zase real-time strategie (RTS). Zatímco u tahových strategií se protihráči střídají, u RTS neboli strategií v reálném čase mohou oba útočit současně a rozhodně není pravidlem, že by měly možnost pozastavení. Většinou se odehrávají na velkých bitevních polích, kde spolu bojují různá vojska a hráč si může vybrat, kterou frakci chce ovládat. Tento systém pak mnohem lépe umožňuje hru více hráčů.
Hratelnost se většinou dělí na dvě složky – mikromanagement a makromanagement. První spočívá v obsluhování jednotek, jejich přesouvání, dokupování a podobně. Druhé pak je o větším nadhledu a dlouhodobé strategii, např. ekonomické situaci.
Real-time strategie bývají vojenského zaměření, jistým způsobem by se sem ale daly zařadit i budovatelské/manažerské strategie (např. Cities: Skylines, Railrood Tycoon). Velice známá série Total War pak kombinuje prvky RTS a tahových strategii.
Redaktor
Popkulturní, motoristický a jazykový nadšenec, student humanitních věd a o víkendech šermíř. Roky píšu pro zábavu o hrách, také se zajímám o technologie a světové dění.
Nejčastější otázky
Nejčastější otázky
Domácnost a zahrada