Jak pečovat o bazén?

Proč byste měli o bazén pečovat?

Bazén dostává v létě opravdu zabrat. Je vystaven vysokým teplotám, využívá jej řada lidí a občas do něj stihne napršet. Vodu zanáší zbytky opalovacího krému, utonulý hmyz, prach, pyl a další nečistoty. Špatná kvalita vody vede nejen k zápachu a typickému zezelenání, ale také ke vzniku bakterií. Pro lidi, kteří se ve špinavém bazénu koupají, může být taková zkušenost nepříjemná a zdraví nebezpečná.

Na trhu narazíte na širokou nabídku bazénového příslušenství. Najdete v ní jednoduché pomůcky, propracovaná zařízení či chemické přípravky. Hlavní účel podobného typu příslušenství je v jádru prostý – udržovat kompletní bazén včetně vody ve výborném, zdraví neškodném stavu. Kde tedy s péčí o bazén začít a na co nezapomenout?

Péči si můžete zjednodušit již při budování bazénu

Pečování o bazén si lze výrazně usnadnit ještě předtím, než poprvé skočíte do vody. Jak na to? Zvažte, jestli nechcete bazén zastřešit. Střecha ochrání bazén před napadaným listím, prachem a dalšími nečistotami. Zejména pokud plánujete bazén umístit v těsné blízkosti stromů a keřů, má zastřešení význam. Střecha do značné míry minimalizuje vznik bakterií. Její pořízení vás samozřejmě bude něco stát, ale v dlouhodobém horizontu ušetříte na chemických prostředcích.

Najdou se ale i další výhody. Zastřešení vám:

• prodlouží koupací sezónu,
• umožní koupání za chladnějšího počasí nebo za deště,
• poskytne více soukromí,
• pomůže zamezit pádu dětí či domácích mazlíčků do vody.

Jestliže se nakonec rozhodnete pro variantu bez střechy, měla by být samozřejmostí alespoň krycí plachta či fólie. Ta je sice oproti zastřešení méně účinná, ale stále dokáže vodu dostatečně chránit před padajícími nečistotami. Vyrábí se i solární plachty, které jsou schopné vodu částečně ohřívat a udržovat ji teplou. V porovnání se střechou představují plachty levnější řešení.

V případě, že kupujete bazénový komplet, byste měli plachtu k bazénu rovnou dostat. Eventuálně není složité ji v obvyklých rozměrech zakoupit nebo si ji nechat vytvořit na míru.

Podívejte se, kde koupit bazénové plachty a fólie.

U nadzemních bazénů nepodceňujte výběr podložky

Vliv krycí plachty na kvalitu vody si většina majitelů bazénu uvědomuje, u bazénových podložek už to tak jasné nebývá. Podložka je vnímána spíše jako produkt sloužící k ochraně bazénu před protržením. Pomáhá však rovněž zabraňovat ve znečišťování bazénu. Žádná nebo nekvalitní podložka může vést k prorůstání trávy, případně ke vzniku plísní. Na tento aspekt rozhodně nezapomínejte.

Bez kvalitní filtrace to nepůjde

Základem každého bazénu by měla být kvalitní filtrace. Ta se stará o výměnu vody a její pročišťování. Bez dobře fungující filtrace se nikdy nedočkáte zcela čisté a zdravotně nezávadné vody. Čím lépe filtr pracuje, tím méně musíte investovat do chemických přípravků. Setkáte se s dvěma základními typy filtrací – kartušovou a pískovou.

• Kartušová filtrace: Obvykle disponuje nižším výkonem a je méně účinná než písková filtrace. Proto se používá jen v malých bazénech s objemem do zhruba 8 m³. Filtrační vložku musíte při běžném provozu několikrát týdně vyndavat a čistit. Počítejte s tím, že filtr se i kvůli časté údržbě rychle opotřebí. Nákupu nového filtru se nevyhnete minimálně dvakrát do roka.
• Písková filtrace: Zajistí účinnější způsob filtrování. Hodí se i do větších bazénů. Funguje na přírodním principu – voda je čerpadlem nasávána do filtrační jednotky a čištěna typicky přes křemičitý písek. S objemem písku roste účinnost filtrace. Oproti prvnímu typu je filtrace méně náročná na údržbu. Písek stačí zhruba jednou za týden proprat. Vyměnit byste jej měli každé dva roky.

Důležitým parametrem výběru filtrace je výkon. Ten vyjadřuje průtok vody za hodinu. Obecně se udává, že by filtrace měla být schopna pročistit všechnu vodu za maximálně čtyři hodiny. Minimální požadovaný výkon tedy jednoduše spočtete tak, že celkový objem bazénu vydělíte čtyřmi.

Zjistěte, kde koupit bazénové filtrace.

Nečistoty odstraňujte z vody včas

Hmyz, tráva, větvičky, kamínky… Ať uděláte cokoliv, nějaké nečistoty se do bazénu stejně vždycky dostanou. Nemá cenu si s tím lámat hlavu, protože zcela zabránit tomu zkrátka nejde. Důležité je tyto nečistoty z vody rychle odstraňovat. Když se vám to nepodaří včas, většinou začne docházet k tvorbě bakterií, což se vám později promítne v nákladech na bazénovou chemii.

Jací pomocníci v boji proti nečistotám by ve vaší výbavě neměli chybět? Určitě bazénová síťka. Nevyjde vás na více než pár stovek korun a snadno s ní odstraníte nečistoty z vodní hladiny. Použít byste ji měli alespoň dvakrát do týdne, během hlavní sezóny klidně každý den. Od věci není ani pořízení hlubinné síťky, se kterou seberete nečistoty ze dna bazénu.

S čištěním dna a stěn bazénu vám pomohou bazénové kartáče. Kartáče zbaví tyto části od řas, usazenin a dalších nečistot. Díky teleskopickým nástavcům byste měli bez potíží dosáhnout na všechna místa. Nicméně stejně se u práce s kartáčem pěkně zapotíte.

Pokud chcete všechny kouty bazénu vyčistit skoro bez námahy, sáhněte po bazénových vysavačích – zejména těch poloautomatických a automatických. Robotické modely jsou jednoznačně nejvýkonnější. Disponují mnoha programy a lze je prostřednictvím ovladače řídit na dálku. Pochopitelně zmíněné výhody se promítnou v ceně. Výkon vysavače by měl odpovídat rozměrům bazénu. Četnost vysávání přizpůsobte množství usazenin. Zpravidla je dostačující dvoutýdenní interval.

Užitečným pomocníkem v boji proti nečistotám je tzv. vločkovač. Jedná se o tekutý přípravek, který nalijete do vody a necháte působit. Drobné nečistoty se díky tomu vysráží do větších vloček, což usnadňuje jejich odfiltrování. Vločkovače navíc pomáhají prodlužovat životnost filtrační náplně.

Zaměřte se na pH vody

Stav vody zjistíte za pomoci bazénových testerů a teploměrů. Teplota vody vás bude nejspíš zajímat více než hodnota pH, ale mělo by to být právě naopak. Ukazatel kyselosti či zásaditosti je totiž jedním z hlavních parametrů kvality vody. Ideálně by se pH bazénové vody mělo pohybovat mezi 7,2–7,6. Nižší hodnoty povedou k zakalení vody nebo korozi kovových částí bazénu. Naopak vyšší pH bude dráždit vaše sliznice a oči.

Jestliže při měření pH přijdete na odchylky od doporučených hodnot, nezbývá než aplikovat bazénovou chemii – konkrétně některý z přípravků určených ke snížení, respektive zvýšení pH. Většinu prostředků stačí rozpustit ve vodě a poté je nalít do bazénu. Po přefiltrování následuje opětovné přeměření pH a případné opakování postupu.

Kyselost vody bývá ovlivňována velkým množstvím faktorů – například čistotou vody, její tvrdostí, typem používaných chemických prostředků nebo okolní teplotou. Hodnotu pH sledujte alespoň jednou týdně. Při výskytu nečistot či dlouhotrvajících tropických teplotách provádějte kontrolu častěji.

Vyrovnávání pH zajistí uhličitanová rovnováha

Pokud se vám nedaří trvale srovnat pH vody v bazénu, může být na vině celková alkalita, neboli uhličitanová rovnováha. Alkalitu opět změříte prostřednictvím příslušných testerů. Dokonale přesné údaje vám přinesou profesionálnější fotometry. Ideální alkalita by měla být v rozmezí 80–120 ppm (miliontina celku – z anglického „parts per million“). Dokud se alkalita pohybuje v těchto relacích, zvládne voda vyrovnávat hladinu pH přirozeně.

Jestliže je alkalita příliš nízká, pH kolísá a celkově se jeví jako velmi nestabilní. Při vysoké alkalitě bude mít pH tendenci vracet se k původním vyšším hodnotám. Sledování alkality neopomíjejte. V praxi může nesprávná alkalita minimalizovat účinky přípravků na úpravu pH.

Kontrolou tvrdosti vody předejdete problémům

Někteří majitelé bazénu význam tvrdosti vody podceňují. Uvědomí si jej až ve chvíli, kdy se jim voda v bazénu nepřirozeně zbarví – typicky dohněda nebo dozelena. Potíže přináší především příliš tvrdá voda. Tvrdost by neměla být vyšší než 18 °N (německých stupňů). Vyšší hodnoty mají za následek usazování vodního kamene. Ten se koncentruje nejvíce v potrubí, na stěnách a dně bazénu.

Tvrdá voda může zapříčinit i ztvrdnutí pískové náplně, čímž se oslabí fungování filtrace. Kromě toho se v tvrdé vodě špatně rozpouští další látky. Účinky chemických přípravků proto nemusí být stoprocentní.

Usazeniny vodního kamene vytváří ideální podmínky pro tvorbu bakterií a řas. V konečném důsledku se vám může v bazénu kvůli vysoké tvrdosti vody vytvořit zelený zákal. Častý je rovněž bílý až mléčný zákal, který se objeví, když se usazeniny rozpouští. V kombinaci s dezinfekčními prostředky může vést vysoká tvrdost i k hnědému zabarvení vody.

Asi není nutné zdůrazňovat, že na problémy s tvrdostí vody je lepší přijít dříve, než se vám voda v bazénu zbarví do nepřirozených barev. Poslouží vám k tomu dostupné testery tvrdosti vody. V případě, že naměříte vysoké hodnoty, sáhněte po stabilizátorech tvrdosti vody. Měření tvrdosti je na místě hlavně po doplnění většího množství vody.

Dezinfekce jako nejlepší prevence

I když voda vykazuje správné hodnoty, neměli byste zapomínat na její dezinfekci. Právě ta nejúčinněji zabraňuje růstu řas a množení bakterií. Existuje několik způsobů dezinfikování vody v bazénu. Zásadní rozdíl tkví především v tom, zda se jedná o přípravky či zařízení na dezinfekci vody.

• Chlorové přípravky: Dezinfekce chlorem je rychlá, účinná a cenově dostupná. Tato metoda se používá mnoho desítek let. Účinky a fungování chlorových přípravků jsou proto dostatečně prověřené. Chlor se do bazénu standardně dává v podobě granulátu či tablet. Běžně stačí 1–2 tablety na 2–3 m³ vody. K obměně tablet dochází zhruba po týdnu. Některé osoby mohou být na chlor citlivější nebo jim vadí charakteristický zápach.
• Přípravky na bázi aktivního kyslíku: Kyslíkové přípravky by měly méně dráždit oči a sliznice, navíc nejsou cítit tak výrazně jako chlor. Na druhou stranu dezinfekční vlastnosti jsou v porovnání s prvním typem o něco horší a cenově vás tato varianta vyjde dráž.
• UV lampa: Stále populárnější řešení. Dezinfekční účinek je však pouze místní – jakmile voda opustí UV lampu, opět se v ní mohou začít množit viry, bakterie a řasy. Kýženého výsledku dosáhnete jen v kombinaci s bazénovou chemií. UV lampa se dá dobře využívat s chlorovými přípravky, protože snižuje jejich nežádoucí vlastnosti. Díky kombinování obou způsobů můžete aplikovat téměř o polovinu menší množství bazénové chemie.
• Elektrolýza soli: Ekologický a na údržbu nenáročný systém, který přináší příznivé účinky pro lidský organismus. V bazénu na začátku koupací sezóny necháte rozpustit sůl v poměru zhruba 4–5 kg soli na 1 m³ vody. V průběhu sezóny se doplňuje jen menší množství. Do bazénového okruhu nainstalujete solinátor, který rozkládá molekuly v soli. Tím dochází k tvorbě plynného chloru, který se ve vodě rozpustí. Následně vzniklá kyselina chlorná funguje jako dezinfikant. Nevýhodu představuje agresivita soli, která se projevuje na kovových konstrukcích a vzduchotechnice.

Nejběžnějším způsobem dezinfekce je stále chlorování. Nicméně v posledních letech nabírají na popularitě postupy, které chlorování kombinují s alternativními možnostmi. Používáte-li k dezinfekci bazénu chlor, určitě byste měli pravidelně kontrolovat jeho množství ve vodě. Doporučené rozmezí je 0,3–0,6 mg/l.

Myslete na to, že chlor zvyšuje pH vody. Nehlídáním množství chloru ve vodě riskujete dodatečné náklady za přípravky určené ke snižování pH. Kvůli kontrole nemusíte kupovat speciální tester. Pořiďte si takový, který zvládá změřit zároveň pH a množství chloru.

Chlorování vody probíhá průběžně a dlouhodobě. V určitých situacích je ale zapotřebí vodu vydezinfikovat opravdu důkladně. Pro podobné akce se vžil termín chlor šok. Ten dává smysl po prvním napuštění bazénu v sezóně nebo při náhlém znečištění vody, například po bouřce.

Jak pečovat o bazén v kostce

Na první pohled se vám teď může zdát, že je péče o bazén složitá a zabere vám spoustu času. Tak to být vůbec nemusí. Stačí předcházet vážným problémům, jejichž řešení trvá nejdéle. Dodržujte několik základních pravidel.

• Minimalizujte riziko znečištění bazénu: Zvažte zastřešení nebo důsledně používejte krycí plachtu. Očistěte si nohy předtím, než do bazénu vlezete. Ve vodě nejezte a nepijte.
• Nečistoty odstraňujte z vody včas: Do bazénu se vám vždycky dostanou nějaké nečistoty. Smítka prachu, pyl, listí, větvičky nebo hmyz. Větší nečistoty z vody okamžitě odstraňujte, například za pomoci síťky. Rychlou reakcí zabraňujete vzniku bakterií.
• Nepodceňujte péči o další části bazénu: Bazén není jen voda. Starat se musíte také o stěny, dno, schůdky a další části. Právě na nich se často usazují nečistoty, které se dále šíří do vody. Je-li špinavá konstrukce bazénu, těžko může být čistá voda. Před každoročním napuštěním bazénu tyto plochy vydrhněte. Použijte k tomu určené přípravky, kartáč, vysavač nebo v ideálním případě metody vhodně zkombinujte.
• Pořiďte si kvalitní filtraci: Filtrace je srdcem bazénu. Jestli někde chcete šetřit, tak to nedělejte zde. Filtraci zvolte adekvátně k velikosti bazénu a věnujte se její údržbě.
• Měřte, kontrolujte a reagujte: Kvalita vody z velké části určí vaši spokojenost s bazénem. Pravidelně měřte pH, tvrdost vody a množství chloru ve vodě. Jakmile hodnoty nesedí, okamžitě reagujte nasazením příslušných prostředků.
• Vodu dezinfikujte: Vyberte si z několika způsobů dezinfikování vody ten, který vám vyhovuje. Důkladně si nastudujte, jak se dané zařízení nebo přípravek užívá, a tyto instrukce dodržujte.

Pokud se budete řídit těmito pravidly, jste na nejlepší cestě k tomu, aby byl váš bazén v perfektní kondici. Pravidelná péče vám sice nějaký čas zabere, ale rozhodně kratší dobu, než když rizika podceníte a necháte problémy zajít příliš daleko. Jako v mnoha jiných případech platí, že prevence je tím nejlepším řešením. Navíc – u udržovaného bazénu s křišťálově čistou vodou si odpočinete nejlépe.