Domácnost a zahrada
Během roku to dvakrát čeká prakticky každého majitele auta, který se s výměnou kol nechce spoléhat na pneuservis. V tomto článku se krok po kroku detailně podíváme na to, jakým způsobem se kola na autě přezouvají.
Aktualizováno 30. 3. 2022
Přezouvání kol v domácích podmínkách není nic složitého a zvládne jej každý, kdo chce fungovat bez závislosti na servisu. I u přezouvání ale existuje jasný postup a nesmíme zapomenout ani na nástroje, které jsou k přezutí potřeba.
Chcete-li se vrhnout do přezutí auta, tak se neobejdete bez následujících nástrojů:
Kromě tří výše zmíněných však existují ještě další pomůcky a nástroje, které sice nejsou pro výměnu nutné, pomohou vám ale celý proces provést bezpečně a pořádně:
Pokud máte nachystané veškeré výše uvedené nástroje a pomůcky, je důležité připravit i vůz. Ten by měl stát ideálně na rovné ploše. Při přezouvání na nerovném podloží totiž riskujete, že vám zvedák nějakým způsobem podjede, což může způsobit veliké škody nebo dokonce zranění. Kromě toho musí být podklad tvrdý a jednotný. Zapomeňte tedy na přezouvání na trávě, hlíně či štěrku.
Následně vypněte motor, zatáhněte ruční brzdu a zařaďte rychlost. Tím zamezíte případnému pohybu auta a celý proces přezouvání si zjednodušíte, jelikož se vám kolo nebude točit. Pro jistotu využijte například dřevěný špalek pro zajištění vozidla. Zajišťuje se vždy minimálně to kolo, které se nachází úhlopříčně na druhé straně. Pokud tedy začnete přezouváním levého předního kola (u řidiče), je nutné zajistit zadní kolo napravo.
Máte-li předchozí kroky splněné, připravte si klíč pro povolení šroubů či matic kola. Různá vozidla a kola využívají rozdílné velikosti šroubů či matic, mezi nejběžnější však patří klíč o velikosti 17 a 19 mm. Je tedy prvně nutné zjistit, jak velké šrouby či matice máte. Nikdy nevyužívejte menší či větší nástavec na klíč. Vždy je nutné, abyste použili přesně ten, který použít máte. Pokud byste využili malý nástavec, tak se vám jej nejspíše nepodaří ani zasunout, u většího nástavce pak riskujete „vyžvýkání“ šroubů či matic. Ještě když je auto všemi koly na zemi, tak si všechny šrouby či matice předem lehce povolte – neodšroubujte je ale kompletně! Při povolování se klíč tahá vždy směrem nahoru. Pokud máte teleskopický klíč, tak jej vysuňte, abyste získali větší páku a mohli využít menší sílu.
Po povolení přichází na řadu to nejdůležitější z celého procesu přezouvání, a sice zvedání auta pomocí zvedáku či heveru. Existuje několik druhů zvedáků, mezi nejběžnější však patří hydraulické či nůžkové. Jako příklad budeme využívat hever hydraulický – je totiž nejběžnější. Nůžkové zvedáky jsou součástí výbavy některých aut, které mají rezervu. Používání obou těchto heverů je velmi jednoduché a nejdůležitější je, abyste je před zvedáním umístili přesně tam, kam máte. U hydraulického zvedáku už poté jenom pumpujete, u nůžkového točíte kličkou.
Co se týče správného umístění, existuje více možností. U všech vozidel je ale k dispozici jedno univerzální, které najdete prostě a jednoduše vždy a všude. Nachází se za prahy vašeho vozidla, a to vždy kousek od kola, které přezouváte. Poznáte ho jednoduše – jedná se o několikacentimetrové zesílené místo se spojenými plechy. U některých aut vám ke správnému navedení pomohou šipky, které jsou vyražené na bočních prazích. Za tyto body je možné velice jednoduše auto zvednout. V určitých případech je možné auto zvednout také například za rameno, avšak toto místo při výměně kol není třeba využít. Po nalezení zvedacích bodů stačí, abyste pod ně zajeli s heverem.
Jakmile s heverem pod vozidlo najedete, vezměte tyč a po směru hodinových ručiček s ním utáhněte závit. Tím zajistíte, že se rameno heveru bude při pumpování správně zvedat. Následně je nutné, abyste kulaté zakončení heveru pootočili tak, aby se zvedacích bodů dotýkala vyříznutá místa (nikoliv ta vyvýšená). Po dvojité kontrole závitu a správného umístění heveru už jen stačí, abyste nasadili tyč a začali pumpovat. Pumpujte pomalu a v klidu. Postupně sledujte, jak se auto zvedá, a jakmile uvidíte, že se kolo nachází ve vzduchu, tak pumpovat přestaňte – stačí, aby bylo ve vzduchu pár milimetrů. Následně pumpovací tyč opět vytáhněte, aby se nestalo, že o ní omylem zakopnete.
Přenosných hydraulických zvedáků je k dispozici hned několik druhů. V případě, že máte obyčejné auto, tak vám postačí i obyčejný hydraulický zvedák. Takový zvedák pořídíte bez problémů za pár stovek korun. Jestliže však patříte mezi vlastníky sportovního či sníženého vozidla, tak budete muset využít nízkoprofilový zvedák. Kromě toho se u hydraulického zvedáku udává také nosnost. Běžné zvedáky mají nosnost okolo 2 tun, což bez problémů stačí na obyčejné vozidlo. Hmotnost vašeho vozidla naleznete ve velkém technickém průkazu.
Jak zjistit, zda vám bude stačit klasický zvedák nebo potřebujete ten nízkoprofilový? Nejedná se o nic složitého. Stačí, když si vezmete metr a změříte vzdálenost od země směrem k nejnižšímu místu prahu vozidla. U každého zvedáku pak najdete údaj „minimální výška“, která vám prozradí, jak nízko je možné zvedák umístit. Změřený údaj tak musí být vždy větší než minimální výška zvedáku, jinak jej nebudete schopni pod auto umístit. Nízkoprofilové zvedáky jsou ale doopravdy určené pro extrémně nízká vozidla, ve většině případů vám tak bude stačit ten klasický.
Po zvednutí auta se s pomocí klíče vrhněte do kompletního odtažení šroubů či matic. Jakmile budete mít poslední dva šrouby či matice, přidržte si kolo kolenem, aby nevypadlo. Po odšroubování posledního šroubu či matice už jen stačí, abyste kolo sejmuli. Po sundání můžete kolo umístit vedle heveru pod auto, a to diskem směrem nahoru. Kdyby se totiž náhodou stalo, že by došlo k selhání heveru, je lepší, když auto spadne na kolo než přímo na zem.
Následně očistěte náboj. Mnoho lidí tento krok přeskakuje a čištění neřeší. Může se ale stát, že nános špíny při jízdě způsobuje vibrace či jiné problémy. K očištění náboje a styčných ploch využijte drátěný ocelový kartáč, společně s čističem brzd. Snažte se odstranit co možná nejvíce nečistot a rzi. Kromě náboje očistěte také styčné plochy na kolech, která budete nasazovat. Jakmile budete mít hotovo, tak se čističem brzd snažte vystříkat veškerou špínu.
Po očištění náboje a styčných ploch můžete využít měděnou pastu, která slouží jako ochrana proti rzi a „připečení“ kola k náboji. Názory na tento krok se různí, já osobně mám s měděnou pastou dobré zkušenosti. Máte-li měděnou pastu ve spreji, tak ji opatrně stříkněte, jestliže máte měděnou pastu tuhou, můžete ji nanést a rozetřít malým štětečkem. Nanáší se vždy tenká vrstva, a pouze na styčnou plochu náboje s kolem. Při této příležitosti můžete měděnou pastou lehce namazat i šrouby, čímž opět zamezíte rezavění.
Jestliže jste splnili výše uvedené postupy, jste připravení na nasazení kola. Pokud máte šrouby, je nutné kolo nasadit na náboj, a poté zajistit šroubem. V případě matek kolo nasaďte na šrouby, které jsou součástí náboje, a poté ho zajistěte matkou. Postupně tímto způsobem zašroubujte veškeré šrouby či matky. Šrouby či matice ale neutahujte vší silou na maximum.
Máte-li kolo nasazené a přitažené, začněte opačnou stranou tyče opatrně, pomalu a lehce odtahovat ventil heveru – přesně ten, který jste na začátku procesu utahovali. Jakmile ventil povolí, tak hever „upustí páru“ a auto se začne spouštět dolů. Pokud jste ventil omylem odtáhli zbytečně moc a auto jde k zemi příliš rychle, můžete opět lehce utáhnout, aby se klesání zbrzdilo. Jakmile bude auto na zemi, nechte rameno heveru kompletně spadnout, a poté zvedák z pod auta vytáhněte.
Nakonec nesmíte zapomenout na pořádné dotažení kol, a to ničím jiným než momentovým klíčem. Každý výrobce má pro utažení kol určený jiný moment. Abyste nalezli ten svůj, zkuste se podívat do manuálu k vozidlu, popřípadě využijte vyhledávání na internetu. Moment, který najdete, si následně nastavte na momentovém klíči a pusťte se do utahování šroubů či matic. Při utahování tlačíte klíč vždy směrem k zemi. Utahování provádějte „do kříže“, tedy nikdy neutahujte šrouby postupně dokolečka, ale na přeskáčku. To, že je šroub či matice utáhlá na určitý moment poznáte podle kliknutí momentového klíče, který vás nepustí dál. Momentový klíč neslouží k povolování! Nyní stačí, abyste přemístili zajišťovací špalky či cihly a vrhnuli se na zbývající kola.
Jakmile budete mít vyměněna veškerá kola, pro jistotu ještě jednou obejděte auto s momentovým klíčem a postupně se pokuste znova utáhnout veškeré šrouby či matice. Pokud je vše v pořádku, můžete vyrazit. Nezapomeňte však na to, že po první jízdě, tedy po několika kilometrech, byste měli utažení ještě jednou zkontrolovat. Jak se říká – jistota je jistota.
Redaktor
Primárně redaktor, sekundárně milovník informačních technologií. Zajímám se o webdesign a grafiku, život si nedovedu představit bez produktů od Applu a velmi blízko mám ke sportovním vozům. Rád se všeobecně věnuji novinkám v IT a poskytuji odborné poradenství.
Domácnost a zahrada
Domácnost a zahrada