Jak připravit zahradu na jaro: Na co nezapomenout?

Záhony: Začněte prokypřením půdy a hnojením

Zatímco kalendářní jaro začíná každý rok stejně, to zahrádkářské se odvíjí od počasí. Při péči o záhony by vás měla zajímat především teplota samotné půdy. Změřit ji můžete klasickým teploměrem. Když se teplota půdy v ranních hodinách pohybuje déle než týden nad 7 stupňů Celsia, je země dostatečně rozmrzlá. Teplotu měřte zhruba v 5 cm hloubky. Půda bývá v tomto období drobivá a na povrchu oschlá.

Pokud je půda připravená, důkladně ji prokypřete a odstraňte z ní plevel. Na menších záhonech si při rotavaci půdy, jak se prokypření říká odborně, vystačíte s motyčkou či rýčem. Velké plochy volají spíše po kultivátorech. Půdu zrytou do přibližně 30 cm promíchejte s kompostem nebo průmyslovými hnojivy. V ideálním případě ji před první výsadbou nechte 2 až 3 týdny „odpočinout“ – půda během této doby nabere potřebné živiny.

Výsadbu neuspěchejte a choulostivé sazenice si předpěstujte

Jaro na zahradě se do značné míry točí kolem nové výsadby. Každá zelenina, bylinka nebo květina má svůj optimální čas na vysazení. Choulostivé sazenice si nejprve předpěstujte v květináči ve vnitřních prostorách a do záhonu je přesaďte až později. Předpěstování se doporučuje například u rajčat, paprik, okurek, květáku nebo cukety. Většinu těchto sazeniček můžete do květináčů umístit již v únoru či na počátku března.

Na přelomu března a dubna se obvykle začíná s přímou výsadbou na venkovní záhony. V tomto období zasejte špenát, ředkvičky, mrkev, červenou řepu, salát, hrách, česnek, cibuli či kopr. V průběhu dubna záhony doplňte o bylinky a rostliny kvetoucí v létě či na podzim. Předpěstované sazenice, které by mohl zničit mráz, se na záhon přesazují až v druhé polovině května.

Ve skleníku vás čeká práce již v zimě

Pokud máte na zahradě skleník, práce vám začínají dříve než na jaře. Půdu ve skleníku je vhodné na konci zimy prosypat dusíkatým vápnem. Učiňte tak 2–3 týdny před první výsadbou. Dusíkaté vápno slouží k dezinfekci půdy. Odstraňuje z ní vajíčka slimáků, semena plevelu, bakterie a spory hub. Zároveň dodává půdě vápník a dusík – látky nezbytné pro růst pěstovaných plodin.

K prvním jarním činnostem ve skleníku patří jeho vysíření. To slouží k vydezinfikování celého prostoru skleníku. Uvnitř totiž s velkou pravděpodobností přezimovali další potenciální škůdci, jako například mšice, molice a jiné škodlivé mikroorganismy. Vysíření se provádí prostřednictvím sirných knotů. Knoty ve skleníku zavěsíte nebo umístíte do vhodné nádoby, zapálíte a prostor na několik hodin uzavřete. Při hoření se uvolňuje oxid siřičitý, který škůdce zničí. Oxid siřičitý je škodlivý i pro lidský organismus, proto skleník po zapálení knotů okamžitě opusťte a po vysíření jej důkladně vyvětrejte.

Zkontrolujte celkový stav skleníku. Vyčistěte výplně oken, aby byl zajištěn maximální přístup světla. Ověřte, zda správně funguje větrání, těsnění a konstrukce skleníku. Jestli ano, tak výsadbě již nic nebrání.

Stromy potřebují na jaře prořezat

Máte na zahradě okrasné dřeviny a ovocné stromy? Na jaře je ten správný čas pro průklest, tedy prořezání stromů, které zajistí prosvětlení koruny a vyšší plodnost dřevin. Staré větve odstraňte u jabloní, hrušní, slivoní, broskvoní a meruněk. Naopak u višní a třešní nechte prořez až na dobu krátce po sklizni. Na zaříznutí menších větví vám budou stačit zahradní nůžky, při větších zásazích přijde vhod ruční nebo motorová pila.

Také stromy je nutné přihnojit. Kompost či hnojivo se zarývá spíše pod korunu stromů, nikoliv kolem kmene. Nejbližší okolí kmene však zbavte plevele a výmladků. Jedná se o časté hostitele různorodých škůdců, které mohou strom poškodit.

Pokud chcete na svou zahradu ovocné stromy teprve umístit, zvolte k tomu rovněž jarní měsíce. Výsadba na jaře se doporučuje například u broskvoní, meruněk, nektarinek, ale také maliníků či vinné révy. V průběhu března a dubna se běžně vysazují i ořešáky, břízy, jehličnany a okrasné listnaté stromy.

Řez proveďte i u růží

Speciální péči vyžadují na jaře růže. Aby zesílily a vykvetly v pravou dobu, potřebují po zimě prořezat. Citlivý řez by měl proběhnout ve chvíli, kdy růže začínají rašit. To již bezpečně poznáte, které části jsou odumřelé. Rostlinu zbavte rovněž mechanicky poškozených výhonů a listů napadených škůdci. Koruna růže musí být dobře přístupná pro vzduch i světlo. Technika řezu se u jednotlivých druhů růží liší. Vždy si proto ověřte, jakou byste měli zvolit metodu.

Nezapomeňte růže pohnojit. Vybírejte hnojiva, která jsou bohatá na draslík a fosfor. Tyto prvky mají pozitivní vliv na kvetení. Růže hnojte maximálně do začátku srpna. Používáte-li přípravky s vyšším obsahem dusíku, tak hnojení ukončete ještě o pár týdnů dříve. Dusík totiž podporuje rychlý růst rostliny. Nové výhony by ale nestačily vyzrát a růže by byla náchylnější k vymrznutí. V rámci velkého množství hnojiv narazíte na speciální přípravky pro růže, které svým složením odpovídají specifickým potřebám této rostliny. S postřiky proti chorobám a škůdcům zatím počkejte. Čas těchto přípravků přichází až v hlavní sezóně.

Ideální čas na vertikutaci trávníku

O léčebnou kúru se po zimě hlásí také váš trávník. Nejprve shrabejte spadané listí, větvičky, mech a jiné nečistoty. Poté trávník poprvé v roce posekejte – nezkracujte však délku více než o třetinu. Pokud se chystáte trávník vertikutovat, počkejte raději pár dní po posečení. Vertikutátor odstraní z trávníku plevel, mech a plsť. Tím dojde k provzdušnění trávníku.

Vertikutace se provádí dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Termín upravte podle aktuálních podmínek – trávník nesmí být zmrzlý ani podmáčený. U porostu, který je mladší než 3 roky, vertikutaci raději vynechte, trávník by se poničil. Po vertikutaci dosejte holá místa travní směsí a celý trávník pohnojte. Od věci není ani následné pískování, které zlepší vegetační vrstvu a půdní strukturu.

Připravte se na sezónu

Hlavní sezóna na zahradě vás teprve čeká. Jaro vám dává dostatek prostoru se na ni připravit. Proto si zkontrolujte funkčnost pracovního nářadí, zahradního nábytku a dalšího vybavení, bez něhož se v příštích měsících neobejdete. Vyhnete se letním nákupům na poslední chvíli a také riziku, že bude zboží v sezóně vyprodané.

Pokud jste tak neučinili na podzim, očistěte nářadí a zbavte jej zbytků zeminy. Plastové části zpravidla ošetřovat nemusíte, ale dřevěné a kovové plochy můžete natřít olejem proti vlhkosti. Nezapomeňte se ujistit, že funguje veškeré vybavení spojené se zaléváním – ať už se jedná o automatický zavlažovací systém, zalévací konve či hadice se zahradní pistolí. Jaro na zahradě může začít!