Domácnost a zahrada
Koupi autosedačky se v dnešní době nevyhne žádný rodič. Vyznat se v záplavě různých typů a modelů ale nemusí být jednoduché. Na co se zaměřit a čeho se naopak vyvarovat? Poradíme vám, jak vybrat dětskou autosedačku.
Používání autosedačky již dávno není ponecháno na rozhodnutí rodičů, jde o zákonem stanovenou povinnost. Řidič vozidla musí v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. zajistit, že autosedačku či podsedák mají všechny děti ve voze do 150 cm výšky a 36 kg váhy. V opačném případě riskuje pokutu až dva tisíce korun a odečtení čtyř bodů v rámci bodového systému.
Pokuta a odečtení bodů jsou pochopitelně až druhořadé – hlavní problém představuje ohrožení bezpečnosti dítěte. Pro nepřipoutané děti může být smrtelný už náraz v rychlosti 15 km/h. Řešení není ani prosté použití pásů. U dětí menších než 150 cm vede pás přes krk a při nehodě hrozí uškrcení. Pokud by vás snad napadlo připoutat sebe i dítě jedním pásem, rychle na to zapomeňte – při nárazu jej zraníte vahou vlastního těla. Autosedačka zkrátka znamená jedinou bezpečnou variantu.
U všech modelů jsou přesně stanovena minimální a maximální váhová či výšková rozmezí. Při výběru je musíte bezpodmínečně zohledňovat, jinak autosedačka nebude plnit svoji funkci. Nejdříve proto malého pasažéra změřte a zvažte. Má-li dítě nějaké zdravotní problémy, ověřte si, zda není na místě využití speciálně upravené autosedačky. Teprve poté se věnujte dalším parametrům.
Základní dělení rozlišuje pět skupin dětských autosedaček.
Autosedačky, které se pro svůj tvar označují jako vajíčko. Slouží dětem od narození do 10 kg, obvykle do jednoho roku věku. Dětské autosedačky skupiny 0 se umisťují mimo aktivní airbagy proti směru jízdy – tato poloha je s ohledem na nedostatečně vyvinutou krční páteř bezpečnější. Dítě je zafixovano v pololeže za pomoci tříbodového bezpečnostního pásu ve tvaru písmene Y. Díky madlu se autosedačky dají snadno přenášet.
Autosedačky, které se od první skupiny téměř neliší. Navýšené je jen váhové rozmezí, díky kterému tyto modely vydrží dítěti déle, často až do 18 měsíců. Stejně jako autosedačky skupiny 0 se mohou používat se základnou. Ta je buď rovnou dodávána, nebo volně dokoupitelná. Základna výrazně usnadňuje manipulaci, protože zůstává připevněná ve vozidle – hýbe se pouze se samotnou sedačkou.
Sedačky s váhovým rozmezím 9–18 kg slouží dětem zhruba mezi prvním až čtvrtým rokem života. Autosedačky disponují vlastními popruhy k připoutání dítěte – většinou spoléhají na systém kalhotových šlí. Dítě v autosedačce zpravidla sedí, ale běžně lze polohu přizpůsobit i spánku. Dříve u skupiny I jednoznačně dominovalo umístění po směru jízdy. V poslední době přibývá autosedaček, které se instalují opačně nebo umožňují obě varianty. Odborníci v současnosti spíše radí, aby dítě jezdilo proti směru jízdy co nejdéle.
Autosedačky skupiny II svým váhovým rozmezím odpovídají předškolákům. V praxi nacházejí využití u dětí od 3 do 7 let věku. Oproti předchozím kategoriím už se autosedačky umisťují po směru jízdy. Sedačka standardně nemá vlastní popruhy, dítě je zajištěno pásem automobilu.
Autosedačky skupiny III mají často podobu podsedáků, nemusí to však být pravidlem. Obecně platí, že podsedáky zaručují nižší úroveň bezpečnosti než klasické autosedačky. Větší riziko poranění hrozí zejména při bočních nárazech. Doporučuje se tedy co nejdéle používat autosedačky.
Uvedené rozdělení by znamenalo, že rodič musí postupně koupit čtyři různé autosedačky. Tomu se řada rodičů z pochopitelných důvodů snaží vyhnout a výrobci jim to svými produkty umožňují. Přišli totiž s autosedačkami, které pokrývají více základních skupin. Pro tyto modely se vžil termín rostoucí autosedačky.
Z pohledu financí jsou rostoucí autosedačky výhodnější. Je ale nutné ohlídat, aby to nebylo na úkor bezpečnosti. Autosedačky musí zajistit maximální bezpečnost ve všech konfiguracích. Do hry vstupují faktory jako opotřebení, stárnutí materiálů a mnohé další. Rozhodně není na místě rostoucí autosedačky odsuzovat – i mezi nimi narazíte na spoustu kvalitních modelů. Nicméně před jejich koupí buďte ostražití, sežeňte si dostatek informací a najděte si výsledky nezávislých bezpečnostních testů. V nich některé rostoucí autosedačky v porovnání s těmi klasickými vyloženě propadají.
V rámci rostoucích autosedaček se vyrábějí hlavně čtyři následující typy.
Volba správné kategorie s ohledem na výšku a hmotnost dítěte je tím nejdůležitějším krokem, který vás při výběru čeká. Poté se můžete zabývat dalšími parametry. Dětské autosedačky nejsou žádné technologické vymoženosti, u kterých byste jich museli sledovat celou řadu. Stačí se zaměřit na pár základních.
Jakým způsobem se dětská autosedačka připevňuje do automobilu? Existují dvě varianty – za pomoci bezpečnostních pásů ve vozidle a systém ISOFIX. Ten byl vytvořen na konci 90. let. Reagoval na zjištění, že až 70 % autosedaček je špatně ukotvených. ISOFIX využívá jisticí body vozidla, čímž odstraňuje možnost nesprávné instalace. Z toho důvodu je považován za bezpečnější.
Nicméně tak jednoduché to není. Systémem ISOFIX nejsou vybavena všechna vozidla. U novějších automobilů je běžnou součástí výbavy, ale ve starších vozech jej nenajdete. Navíc ne vždy musí být ISOFIX lepší. Pásy mohou představovat lepší variantu například v situacích, kdy potřebujete upevnit několik sedaček vedle sebe nebo zajistit urostlejšímu potomkovi více prostoru na nohy. Ve většině případů však bude ISOFIX vhodnější.
Autosedačky, které se ukotvují pásy, jsou zcela univerzální. Totéž platí pro modely ISOFIX s označením „universal“. Není-li sedačka s ISOFIX univerzální, měl by vám prodejce poskytnout seznam kompatibilních vozidel. Eventuálně tento výčet naleznete na webových stránkách výrobce.
Pokud jde o konstrukci, jednoznačně dominuje tvrdý plast. Ten je pro dané potřeby ideální. Konstrukci pravidelně kontrolujte. I drobnější prasklina může ovlivnit pevnost. Po dopravní nehodě autosedačku raději vyměňte, i když nevykazuje žádné známky poškození. Může mít mikrotrhliny, které se podepíší na celkové stabilitě. Z toho důvodu se nedoporučuje kupovat sedačky z druhé ruky, protože nevíte, co mají za sebou a jak s nimi bylo zacházeno.
Na větší variabilitu materiálů narazíte u potahů. Vyrábějí se z bavlny, semiše nebo ze syntetických vláken. Poslední varianta nyní převažuje, protože přináší nejsnazší údržbu. Bavlnu zase využijete u dětí s citlivější pokožkou. Ujistěte se, že je potah odnímatelný a dá se vložit do pračky – u dětí se nevyhnete jeho zašpinění.
Nezapomínejte, že materiály mají časově omezenou životnost. V důsledku používání, vysokého rozsahu teplot v autě či vlivem atmosférických plynů dochází k jejich postupné degradaci. V případě autosedaček jsou nejcitlivější plasty. Výrobci většinou uvádí životnost autosedačky, tedy kolik let je možné ji bezpečně užívat. Zpravidla se jedná o 4–6 let. Předepsaný limit nikdy nepřekračujte. Jestli plánujete do auta opět připevnit autosedačku po prvním dítěti, nejprve zkontrolujte, zda výrobcem stanovená lhůta neuplynula.
Kupujete-li autosedačku od prověřeného prodejce, neměl by v tomto ohledu nastat problém. Přesto není od věci ověřit si, že sedačka splňuje povinné zákonné normy. V současnosti platí dvě – starší ECE R44 a novější ECE R129 (i-Size), která v budoucnu původní normu plně nahradí. Norma ECE R129 zvýšila již tak přísné standardy zavedením dalších požadavků. Autosedačky, které tuto normu splňují, se označují termínem i-Size.
Norma i-Size přinesla několik zásadních změn. Na rozdíl od původní normy nařizuje, aby děti do 15 měsíců jezdily proti směru jízdy. Dětské autosedačky nechává testovat i při bočním nárazu a jako jediný způsob ukotvení připouští ISOFIX. Modely, které splňují normu i-Size, jsou považovány za bezpečnější.
Svou roli při rozhodování mohou hrát také vybrané funkce.
V textu jsme to několikrát zmínili, ale raději tento aspekt ještě jednou zdůrazníme. Snažte se dohledat, jak úspěšné byly autosedačky v nezávislých testech. Testování probíhá celá řada a neměl by být problém najít takové, ve kterém byl zkoumán produkt, o kterém uvažujete. K těm nejrespektovanějším a nejpřísnějším se řadí testy německého autoklubu ADAC nebo spotřebitelské organizace Stiftung Warentest.
Testy se primárně zaměřují na bezpečnost autosedaček. Kvalitu jednotlivých produktů hodnoťte především touto perspektivou. Ostatně kvůli zajištění vyšší bezpečnosti dětí autosedačky vznikly. Pokud se v hodnocení uživatelů dočtete, že se u autosedačky v důsledku časté manipulace stírá lak z plastových částí, je to sice mrzuté, ale ve srovnání s bezpečnostními faktory naprosto nedůležité. Logicky tomu nelze přikládat stejnou váhu, jako když sedačka propadne v crash testech.
Nenechte se výrobci vtáhnout do hry, ve které vás přesvědčují o tom, že tato autosedačka je ideální, protože má krásný design a praktický držák na pití. Tyto faktory sledujte až poté, co si ověříte úroveň bezpečnosti.
Při instalaci a použití se řiďte pokyny výrobce. Ani sebelepší autosedačka v krizové situaci nepomůže, když ji připevníte špatně. Správně nainstalovaná autosedačka se nehýbe a drží pevně. Ukotvení kontrolujte spolu s připoutáním dítěte před každou jízdou. Bez autosedačky nevyrážejte nikam, neriskujte ani krátké popojíždění. Určitá míra rizika zde existuje vždy, nepodceňujte ji.
Pokud máte sedačku na předním sedadle, nezapomeňte vypnout airbag. Jeho aktivování během nehody by mohlo dítěti vážně ublížit. Stejně jako u dospělých platí, že správnému vedení a fungování pásů brání příliš mnoho vrstev oblečení. V zimním období proto dítě vysvlékněte alespoň z bundy.
Autosedačka je nejlepší možnou ochranou dítěte v autě, ale neodstraní veškerá rizika. Ani vy jako řidič nemáte pod kontrolou vše, co se na silnici děje. Můžete se ale koncentrovat na to, co ovlivníte. Za volantem se věnujte jen řízení, jezděte opatrně a ohleduplně. Uvědomte si, že s vámi jede pasažér, pro kterého mohou mít i menší nehody vážné následky.
Zobrazit nabídku všech dětských autosedaček
od
od
od
od
od
Redaktor
Nadšenec do sportu, technologií, moderních domácích spotřebičů a dalších vychytávek, které lidem šetří čas. Ve volných chvílích vyráží na výlety do přírody, cestuje s fotoaparátem v ruce nebo se zdokonaluje v cizích jazycích.
Domácnost a zahrada
Domácnost a zahrada