Domácnost a zahrada
Výběr monitoru byste rozhodně neměli podcenit. Jak se ale vyznat v množství nejrůznějších parametrů, typů a kategorií a čím se při jeho pořizování řídit? Přesně na to si detailně posvítíme v tomto článku.
Na trhu je k dostání hned několik typů monitorů, které se od sebe odlišují různými parametry i technologiemi. Každý přitom může cílit na jinou skupinu uživatelů. Například pro hráče může být klíčová odezva v kombinaci s obnovovací frekvencí, zatímco designéři a grafici ocení lepší technologii panelu, vyšší rozlišení a obecně velikost.
Než se dostaneme k jednotlivým tipům a doporučením, pojďme si vysvětlit ty nejdůležitější parametry, o kterých byste měli při výběru vědět. Displeje obecně se řídí řadou atributů, popisujících jejich schopnosti.
Tím vůbec nejzákladnějším parametrem je pochopitelně velikost. Konkrétně se měří úhlopříčka samotné obrazovky (bez rámečků) v palcích (1“ = 2,54 cm). V tomto směru je to s výběrem vcelku jednoduché – čím větší obrazovka, tím více prostoru například pro jednotlivá okna na ploše a práci obecně. Pozor ale na to, abyste si nepořídili větší monitor než prostor, který pro něj máte vyhrazený. Dalším úskalím může být také vaše vzdálenost od monitoru a související pohodlí či nepohodlí při jeho používání. Zdaleka ne vždy se větší rovná lepší.
Přesně z tohoto důvodu je nutné zohlednit velikost a uzpůsobit jí výběr. Nepsaným standardem dnešní doby jsou monitory o velikosti 21,5“ až 24“, případně až 27“, které nabízejí dostatek místa pro běžnou práci a stále se vejdou na stůl.
S pojmem rozlišení se můžete setkat v případě jakékoliv elektroniky vybavené displejem. Nejčastěji se tak jedná nejen o monitory, ale například i mobilní telefony, tablety, televize, hodinky a ostatní. Rozlišení konkrétně označuje počet bodů, takzvaných pixelů, ze kterých je následně tvořen výsledný obraz. Opět platí, že čím větší je rozlišení, tím je obraz skládán z více pixelů a je tak jemnější a detailnější.
Nejčastěji používaná rozlišení
| Označení | Rozlišení (v pixelech) | Popis |
|---|---|---|
| HD | 1 280 x 720 | Dnes se již nepoužívá. Pouze v případě videí. |
| HD Ready | 1 366 x 768 | Časté rozlišení u starších notebooků. |
| HD+ | 1 600 x 900 | Další dnes už prakticky nepoužívané rozlišení pro monitory. |
| Full HD | 1 920 x 1080 | Nejčastěji používané rozlišení. Vhodné pro většinu monitorů. |
| Quad HD (2K) | 2 560 x 1 440 (3 440 x 1 440) | Často používané rozlišení u širokoúhlých a prohnutých monitorů. |
| 4K Ultra HD | 3 840 x 2 160 | Nejčastěji používané rozlišení u 4K monitorů. Paradoxně se však o 4K nejedná. |
| 4K | 4 096 x 2 160 | Pravé 4K rozlišení. Mezi monitory se však příliš nepoužívá. |
| 5K | 5 120 x 2 880 | Nepříliš rozšířené rozšíření. Používá jej jen pár monitorů a 5K iMacy od Applu. |
Rozlišení se zapisuje jako počet pixelů na ose X (horizontálně) a ose Y (vertikálně). Dnešním standardem je pak bezesporu Full HD rozlišení (někdy už jen HD) – 1920 x 1080 pixelů, avšak pomalu se od tohoto ustupuje. Výrobci vsázejí více na 4K rozlišení a větší. Takové monitory jsou pochopitelně i nákladnější.
Důležitým parametrem je také poměr stran. Zatímco v dřívějších dobách byly monitory především v poměru 4:3, dnes jsou standardem monitory s poměrem stran 16:9. Ty mají výhodu v tom, že opisují zorné pole člověka a je tak s nimi pohodlnější pracovat.
Některé modely pak disponují poměrem stran 16:10. Ten zpopularizovaly především notebooky Apple a Dell a uživatelé si u nich pochvalují více místa pro práci.
V poslední době narůstá také zájem o širokoúhlé (ultra wide) obrazovky s poměrem stran 21:9. Jelikož jsou tyto monitory delší na šířku, nabízejí podstatně více pracovního místa a dokážou tak nahradit dva monitory. Zároveň řeší problém černých pruhů při sledování filmů.
V drtivé většině případů monitory používají klasický LCD displej s LED podsvícením. Podstatně lepší a kvalitnější technologie OLED, kterou znáte z telefonů, hodinek či televizí, se v případě monitorů (prozatím) tolik nevyužívá. Skvělým příkladem je Gigabyte AORUS FO48U. Ten nabízí 4K rozlišení v kombinaci s OLED panelem, ale pro jeho pořízení je nutné sáhnout hluboko do prasátka.
Mezi nejrozšířenější typy panelů spadá TN, VA a IPS. Každý z nich má přitom světlé i slabé stránky. Zatímco monitory s TN (Twisted Nematic) panely jsou mnohdy podstatně levnější a nabízejí nízkou latenci, na druhou stranu nemají tak dobré podání barev ani pozorovací úhly.
IPS (In-Plane-Switching) je po stránce kvality nejpokročilejší. Nabízí kvalitní podání barev, vysoký kontrast a rozumnou odezvu. To se ale následně odráží na ceně.
Technologii VA (Vertical Alignment) bychom mohli označit za vylepšenou TN a lze ji vnímat jako vhodný kompromis při zohlednění kvality a ceny. Záleží ale na výrobci a konkrétním modelu.
Dalším relativně důležitým parametrem, který ovlivňuje výslednou kvalitu obrazu, je barevná hloubka. Monitory totiž zobrazují jednotlivé barvy díky míchání červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue), podle čehož se jmenuje i samotný model – RGB. Každá barva má v paměti přiřazený určitý prostor. Následně opět platí jednoduchá matematika – čím více prostoru, tím více možností pro jednotlivé odstíny.
Dosavadním standardem byly osmibitové monitory. Od toho se nyní pomalu upouští a výrobci monitorů čím dál častěji vsázejí na 10 bitů. Rozdíl je patrný na první pohled. Zatímco osmibitový displej dokáže zobrazit tradičních 16 milionů barev, v případě toho desetibitového se jedná již o 1 miliardu. Barevnou hloubku by tak rozhodně neměli přehlížet designéři, videoeditoři a hráči. Na druhou stranu pro lidi, kteří hledají běžný monitor pro kancelářskou práci, se o důležitý parametr nejedná.
Obnovovací frekvence se ještě před pár lety, mimo hráčskou komunitu, vůbec neřešila. Tento parametr označuje schopnost samotného displeje vykreslit určitý počet snímků během jedné sekundy a je udáván v jednotkách Hertzů. Čím je hodnota vyšší, tím je obraz obecně plynulejší a živější. Běžné monitory nabízejí 60Hz až 75Hz obnovovací frekvenci, kdežto ty profesionální nebo hráčské mohou přesahovat i 144 Hz. Například Samsung Odyssey G7 27″ nabízí 240 Hz.
Jedná se tak o klíčový atribut například pro již zmiňované hráče, ale čím dál častěji jej zohledňují také grafici, designéři či videoeditoři.
Odezva definuje dobu, kterou monitor potřebuje k přechodu GTG neboli grey-to-grey, tedy za jak dlouho dokáže bod obrazu přejít z šedé přes černou a bílou zpět na šedou (někdy také jako BTB neboli black-to-black). Výsledná hodnota je udávána v milisekundách a je zcela klíčová pro hráče. Pro běžné uživatele se však o zásadní parametr nejedná a mohou jej téměř kompletně ignorovat.
Monitory mohou nabízet řadu dodatečných možností, které zpříjemní jejich používání. Do této kategorie se řadí například integrované reproduktory, příprava pro VESA uchycení, webkamera a další.
Speciální funkce mohou mít znatelný vliv na pohodlí uživatele. Důkazem je například technologie FlickerFree pro menší zatěžování očí. Dále lze do této kategorie zařadit filtr modrého světla eliminující potíže s usínáním, automatickou úpravu podsvícení a funkce G-Sync/FreeSync, které minimalizují trhání obrazu.
Dnešní monitory mohou podporovat i HDR obsah. V takovém případě je nutné zkontrolovat, jestli si vámi vybraný model s HDR „rozumí“ a dokáže jej spolehlivě vykreslit.
Mezi důležité parametry se řadí také dostupné konektory. Tím nejrozšířenějším je HDMI, které ve verzi 1.4 dokáže přenášet obraz v rozlišení až 4K při obnovovací frekvenci 30 Hz (v případě Full HD rozlišení si poradí se 144 Hz frekvencí). Stále populárnější volbou se však stává novější verze HDMI 2.0, která „pokrývá“ dnešní rozmach 4K obrazovek. Díky propustnosti až 18 Gb/s nemá problém s připojením 4K 60 Hz obrazu a nabízí podporu pro obrazovky s poměrem stran 21:9, HDR obsah a desetibitovou barevnou hloubku. Vůbec nejmodernějším standardem je pak HDMI 2.1. V tomto případě se setkáváme s propustností až 48 Gb/s, díky čemuž nechybí podpora pro 4K 120Hz obraz, případně pro 8K 60 Hz.
Dalším a tím vůbec nejkvalitnějším způsobem pro připojení monitoru je konektor DisplayPort. Jedná se o jasnou volbu pro hráče i profesionály, kteří chtějí využít potenciál svých monitorů na maximum.
Některé starší počítače ještě mohou být vybaveny konektory VGA (D-Sub) a DVI. Jedná se ale o starší možnosti připojení, které si s sebou nese i jisté limitace. Například ačkoliv VGA podporuje i desetibitovou barevnou hloubku, tak s vyšším rozlišením jeho kvalita klesá. O něco spolehlivější je pak DVI.
Při výběru se ještě nabízí otázka, zda zvolit klasický (rovný), nebo prohnutý monitor. Právě prohnuté monitory jsou stále rozšířenější a dnes už také cenově dostupné. S výběrem to ale tak snadné nebude. Klíčová je v tomto směru kvalita panelu. Zakřivené obrazovky totiž nejčastěji využívají typ VA, který nemusí nabízet tak přesvědčivé podání barev jako IPS. Tento neduh částečně kompenzují větším kontrastním poměrem, a tedy lepším vykreslením černé barvy.
Na druhou stranu však nabízí benefity, které u rovných monitorů zkrátka nenajdete. Při jejich použití totiž budete mít pocit, jako by vás obraz obklopoval a vtahoval přímo do scény, což se může náramně hodit při hraní videoher nebo sledování filmů.
U těchto modelů se můžete setkat s dalším parametrem zvaným míra zakřivení. Ten určuje, jak moc je monitor ve skutečnosti zakřivený. Samotná hodnota reprezentuje poloměr pomyslné kružnice, jejímž obloukem je právě daný monitor. To znamená, že čím je hodnota menší, tím je větší zakřivení.
V případě rovného monitoru ve stejné cenové hladině můžete získat podstatně kvalitnější obraz. Ačkoliv jde při výběru mezi rovným a prohnutým monitorem vždy především o uživatelovy osobní preference, pro architekty a lidi, kteří pracují s výkresy, je podstatně vhodnější volit monitor rovný. I sebemenší zakřivení může přinášet drobné komplikace a horší využitelnost.
Pokud hledáte běžný monitor na kancelářskou práci, výběr není složitý. Samozřejmě je nejprve nutné si uvědomit, co na počítači děláte nejčastěji a tomu pochopitelně přizpůsobit i volbu monitoru.
Obecně pro tyto účely můžeme doporučit Samsung Smart Monitor M5 s úhlopříčkou 27“. Tento model nabízí rozlišení 1920 x 1080 pixelů (16:9), VA panel, 8 ms odezvu, schopnost vykreslení HDR, integrované reproduktory a kontrastní poměr 3000:1. Navíc se nejedná o tak úplně běžný monitor. Je totiž vybaven operačním systémem Tizen a dokáže zrcadlit obsah (nejen) z telefonů díky Samsung DeX či Apple AirPlay 2. Zároveň nabízí přístup k oblíbeným aplikacím jako YouTube nebo Netflix a umožňuje práci s balíčkem Office 365. V takovém případě jen stačí připojit myš a klávesnici a můžete pracovat. Nevýhodou může být samotný VA panel, jelikož za stejnou cenu lze pořídit monitor s IPS, který nabídne lepší obraz.
O něco kvalitnější volbou je pak Philips 288E2A s úhlopříčkou 28“ (16:9), který nabízí rozlišení 4K (3840 x 2160 pixelů), IPS panel, odezvu 4 ms, integrované reproduktory a kontrastní poměr 1000:1. Ačkoliv je tedy kontrast o něco horší, tento neduh je dostatečně kompenzován použitím technologie IPS. Co se týče zmiňovaných reproduktorů, ty jsou svou „kvalitou“ spíše rezervou pro případ nouze.
Mezi ty vůbec nejpopulárnější běžné monitory se s jistotou řadí také 24“ prohnutý displej Samsung C24F390Fs rozlišením Full HD, VA panelem a 4 ms odezvou. Ačkoliv se jedná o jeden z nejlevnějších modelů na trhu, i přesto dokáže překvapit vysoce kvalitním obrazem (v poměru cena/výkon) a přítomností technologie FreeSync proti trhání obrazu. Bohužel však model nepotěší výškově nenastavitelným stojanem, což lze ale při pohledu na nízkou cenovku přehlédnout.
O něco lepším prohnutým monitorem je pak MSI Optix G27CQ4 s úhlopříčkou 27“. Tento kousek nabízí rozlišení Quad HD (2560 x 1440 pixelů) v kombinaci s VA panelem. „Dominantou“ je vyšší, 165 Hz obnovovací frekvence a přítomnost technologií FreeSync i FlickerFree. Kontrastní poměr činí 3000:1.
V případě herních monitorů neberte výběr na lehkou váhu. Pro hráče je totiž naprosto klíčové, aby se jim hra vykreslovala v co možná nejlepší a nejživější podobě. Z tohoto důvodu se proto doporučuje volit minimálně monitory s rozlišením Full HD, avšak pomalu už začíná převládat 4K. V případě vyššího rozlišení už je ale také nutné mít výkonnější počítač, aby hru zvládal vykreslit. Mezi další klíčové atributy se řadí obnovovací frekvence (ta by měla být přinejmenším 120 Hz), a odezva, která by neměla být vyšší než 4 ms.
Největší důraz se v posledních letech klade na již zmiňovanou obnovovací frekvenci. Ta navíc úzce souvisí s FPS (frame-per-second), tedy údajem ze hry, který udává počet vykreslených snímků za jednu sekundu. Ačkoliv vaše PC sestava může hru rozjet například na 300 fps, tak si je bohužel s tradičním 60 Hz monitorem neužijete. Zároveň byste neměli přehlížet přítomnost technologií G-Sync či FreeSync. Ty dokážou zabránit případnému trhání obrazu na hardwarové úrovni.
Pokud hledáte monitor na hraní, ale nechcete za něj příliš utrácet, může být skvělým kompromisem Samsung C24RG50. Jedná se o prohnutý displej s úhlopříčkou 24“, který potěší především svou 144 Hz obnovovací frekvencí, technologií VA, Full HD rozlišením a 4 ms odezvou. Kontrastní poměr opět činí 3000:1. Jako parádní herní monitor za relativně dostupnou cenu může také posloužit již zmiňovaný prohnutý MSI Optix G27CQ4.
Ne každý hráč si ale vystačí s Full HD rozlišením. V takovém případě se nabízí ASUS PG32UQ, který díky svému 4K UHD (3840 x 2160 pixelů) rozlišení a IPS panelu nabízí skvělý obraz. Samozřejmostí je pak také 1 ms odezva a příjemně potěší technologie G-Sync, podpora desetibitové barevné hloubky a HDR obsahu či 144 Hz obnovovací frekvence. Na druhou stranu je ale nutné počítat s vyšší pořizovací cenou a větší velikostí. Úhlopříčka totiž činí 32“.
Do kategorie takzvaných profesionálních monitorů se řadí to nejlepší, co se na trhu nachází. Tyto modely jsou primárně určeny pro úpravy fotografií nebo videí a grafické práce, u kterých je zcela klíčové, aby obraz vypadal co možná nejvěrněji. Vysoký důraz se v tomto segmentu klade nejen na rozlišení, ale také na úhlopříčku, barevnou hloubku a gamut.
V drtivé většině případů u těchto monitorů také platí, že čím větší, tím lepší, jelikož tak uživatel získává více prostoru pro práci. Zároveň je vhodné zmínit podobnost mezi herními a profesionálními monitory. Oba segmenty totiž vyžadují jen to nejlepší, díky čemuž se kategorie značně prolínají.
Z těch levnějších profesionálních monitorů dokáže potěšit model LG UHD 27UL600-W s úhlopříčkou 27“ a 4K UHD rozlišením (3840 x 2160 pixelů). Tento kousek se spoléhá na IPS panel a nechybí mu ani podpora zobrazení HDR obsahu, funkce FreeSync, kontrastní poměr 1000:1 a 5 ms odezva.
Pokud byste ale toužili po něčem lepším, tak se jako zajímavá volba nabízí BenQ PD3220U. Jedná se o profesionální monitor především pro grafiky, který nabízí 32″ úhlopříčku, rozlišení 4K UHD (3840 x 2160 pixelů), IPS panel, podporu desetibitové barevné hloubky i HDR obsahu a kontrastní poměr 1000:1. Co je však na tomto modelu ještě zajímavější, je přítomnost Thunderbolt konektorů s Power Delivery, díky čemuž je možné vaší pracovní desce značně ulehčit z hlediska kabelů. Pokud používáte notebook s Thunderbolt konektorem monitor jej dokáže rovnou i napájet. Uživatelé si tento kousek cení především díky vysoce kvalitnímu obrazu. Zároveň je možné jej otočit o 90°. Benefity jsou každopádně kompenzovány vyšší pořizovací cenou.
V závěru si ještě můžeme posvítit na širokoúhlé (ultrawide) monitory s poměrem stran 21:9. Jedná se o zajímavou možnost nejen pro běžnou či náročnější práci, ale také pro hraní. Bohužel je nutné počítat s vyšší pořizovací cenou.
Z těch dostupnějších stojí za zmínku LG 29WL500-B.AEU s poměrem stran 21:9. Model nabízí rozlišení 2560 x 1080 pixelů, typ panelu IPS, odezvu 5 ms, obnovovací frekvenci 75 Hz a kontrastní poměr 1000:1. Potěšit dokáže i přítomnost funkce FreeSync, avšak je nutné počítat s poměrně velkými rámečky kolem displeje a pro někoho menší úhlopříčkou 29“.
Obecně se ale doporučuje volit monitory s úhlopříčkou nad 30“. Vhodným kandidátem tak může být MSI Optix MPG341CQR, který nabízí úhlopříčku 34“, vysoké rozlišení v podobě Quad HD (3440 x 1440 pixelů), VA panel, odezvu 1 ms, 144 Hz obnovovací frekvenci, podporu pro desetibitovou barevnou hloubku a HDR obsah, funkci FreeSync a kontrastní poměr 3000:1. Uživatelé si u tohoto modelu pochvalují především kvalitu obrazu a vyšší obnovovací frekvenci. Naopak terčem kritiky je často vestavěná kamera ve spodním rámečku, která je zde spíše do počtu.
od
od
od
od
od
od
od
od
od
Redaktor
Fanoušek technologií, student marketingu a redaktor, který se psaní článků věnuje od roku 2018. Primárně se zabývá děním okolo společnosti Apple, ale nejsou mu cizí ani konkurenční platformy, jejíchž pokrok mnohdy s údivem obdivuje. Ve svém volném čase rád debatuje s přáteli o aktuálním světovém dění. Řadí se k nočním sovám.
Domácnost a zahrada
Srovnání produktů
Technologie