Práce na podzimní zahradě: Na co nezapomenout a kteří pomocníci se hodí?

Hrábě nepatří k nejoblíbenějšímu nářadí, ale na podzim se bez nich neobejdete. Listí se musí pravidelně odklízet, v opačném případě zamezuje přístupu vzduchu a způsobuje tvorbu plísní. Určitě nechcete hned na začátku jara řešit, že máte na zahradě vyholená a plesnivá místa.

V nabídce najdete mnoho různých druhů hrábí. Liší se délkou násady, materiálem či velikostí zubů. Do mezer mezi zuby by se neměly zachytávat větvičky a kamínky. Vybírejte modely, na které se listí nebude napichovat. Tyto požadavky zpravidla splňují švédské hrábě s charakteristickým vějířovitým tvarem.

Úklid usnadní zahradní vysavače

Především na velkých plochách se hodí zahradní vysavače a fukary, které vám odstraňování listí podstatně urychlí. S těmito přístroji si spadané listí jednoduše nafoukáte na jednu hromadu a poté jej vysajete do sběrného vaku. Některé zahradní vysavače disponují rovněž rozmělňovačem, který odpad rovnou drtí. Výrazně se tím snižuje jeho objem. Kromě toho se nadrcený odpad rychleji kompostuje.

Při vysávání dávejte pozor na kameny, šišky a další tvrdé předměty, které by mohly zařízení poškodit. Odolnější jsou vysavače s kovovými vrtulemi. Pohon vysavačů bývá elektrický nebo benzínový. Elektrické zahradní vysavače potěší nízkou hmotností a menší hlučností. Na velkých plochách ale oceníte výkonnější benzínové modely.

Listí nevyhazujte, ale kompostujte

Napadané listí by byla škoda vyhazovat. Spolu s dalším organickým materiálem ho uložte do kompostéru. Kompost v budoucnu využijete jako přírodní hnojivo, které se vytvoří za několik měsíců. Zvažte ale, co do kompostu dáváte. Například listí ořešáků ke kompostování vhodné není, obsahuje příliš velké množství škodlivých látek. Do kompostu dále nepatří nahnilé ovoce, plevel obsahující klíčící semena nebo chemicky ošetřené materiály.

Kompostéry se vyrábí jako klasické dřevěné ohrádky nebo v podobě plastových boxů. Ty mohou být opatřeny víkem a bočními dvířky pro odebírání humusu. Dřevěná konstrukce je náročnější na údržbu a musíte ji pravidelně ošetřovat. Plastové kompostéry jsou mnohem odolnější. Díky praktickému víku navíc neuniká tolik zápachu do prostoru.

Odplevelením si ušetříte čas na jaře

Likvidace plevele patří k běžným zahradním činnostem. Před zazimováním zahrady byste ji rozhodně neměli opomenout. Ušetříte si na jaře spoustu práce a starostí. Plevel můžete odstraňovat přírodní cestou nebo za pomoci chemických přípravků, typicky herbicidů. Setkáte se s totálními a selektivními herbicidy. První skupina ničí téměř všechny druhy porostu a využívá se například před výsadbou nového trávníku. Selektivní herbicidy útočí na vybrané druhy plevele a ostatní porost nechávají růst.

Přírodní cesta odplevelení je samozřejmě šetrnější ke zbylé vegetaci. Nejčastěji znamená ruční odstraňování nechtěných rostlin nebo využití vytrhávačů plevele. Tyto metody poslouží hlavně na menších zahradách či u plevele s mělkými kořeny. Na větších plochách uplatníte spíše mulčování, tedy pokrytí materiálem, kterým plevel neproroste. V praxi může jít o mulčovací textilie, ale také kůru, štěrk nebo oblázky.

Na rytí se skutečně dá s trochou nadsázky aplikovat slavný monolog prince Hamleta. Zatímco dříve panoval názor, že by se záhony na podzim měly zrýt a půda hluboko promrznout, dnes odborníci stále častěji doporučují nechat rýče na jaro.

Argumentů pro tento postup existuje více, ale uveďme alespoň dva hlavní. Zaprvé – promrznutím půdy se omezí život půdních baterií, které jsou potřebné při rozkladných procesech organické hmoty. A zadruhé, na zrytý záhon daleko více působí déšť a srážky. Půdní živiny se v důsledku srážek dostávají do hlubších vrstev, kde již nemusí být přijatelné pro kořeny rostlin. V posledních letech se proto podzimní rytí záhonů spíše nedoporučuje.

Různé názory i na údržbu trvalkových záhonů

Podobně rozdílné jsou názory na podzimní péči o trvalkové záhony. Zastřihnutím riskujete, že se k srdéčku okrasných květin dostane voda. V kombinaci s mrazy je to může zahubit. Proto se nyní nechává údržba okrasných záhonů obvykle až na jaro. Okrasné trávy zahradu zkrášlují i v zimě, a navíc poskytnou ochranu pro brouky a drobný hmyz.

Pohnojit záhony není od věci

Pokud se rozhodnete věřit starším metodám a do rytí záhonů se stejně pustíte, určitě je na místě půdě dodat nějaké živiny. Využít můžete zmiňovaný kompost, rašelinu, ale také rozličná hnojiva. Popularitu získává také takzvané zelené hnojení, při kterém se do půdy přidávají  rostliny jako třeba jetel, bob nebo svazenka.

Nezapomeňte zohlednit, co kde budete příští rok pěstovat. U některých rostlin se hnojení nehodí. V rámci zeleniny se jedná například o cibuli a česnek. Také mrkev si žádá jen velice decentní hnojení. Naopak více hnojte tam, kde zasadíte okurky, kedlubny, rajčata, květák a další náročnější plodiny.

Před zazimováním by mělo dojít k zastřižení keřů, ovocných stromů a dalších dřevin. S tím vám pomohou různé typy zahradních nůžek. Při jejich výběru se soustřeďte primárně na délku ramen a celkovou robustnost konstrukce. Pro mladé výhony stačí jednoruční nůžky. Na ty silnější si vezměte obouruční nůžky, případně ruční pilku. Alternativu tvoří univerzální či teleskopické zahradní nůžky.

Výrazný prosvětlovací a omlazovací řez nechte až na konec února či začátek března. Velké prořezy by se na podzim nemusely dobře zahojit. Zaměřte se jen na suché, nemocné a odumřelé větve, které stromy a keře oslabují. Trochu prořezat můžete i velmi obtěžkané stromy, jejichž části bojují s nedostatkem světla. Na jaře by na těchto místech nevyrašily pupeny. Větším zásahům se nevyhnete u dřevin s nektriovou rakovinou. Napadená místa je třeba odstranit pilkou a dlátem. Nejvíce zasažené větve raději odřízněte. Pro uzavření řezných ran použijte štěpařský vosk.

Zdravé odřezané větve nevyhazujte. Buď s nimi můžete zatopit nebo je dát do zahradního drtiče. Výsledný materiál, tedy malé kousky dřeva, lze upotřebit jako mulč či hodit do kompostu.

Nezapomeňte na podzimní výsadbu

Většina zmíněných činností má za úkol připravit zahradu na zimu. Toto období ale představuje také ideální čas pro výsadbu některých sazenic a semen. Podzimním zasazením získávají plodiny více času na zakořenění. Okamžitě po roztání sněhu tak mohou svými kořeny přijímat vláhu a začít růst. Motyky a lopatky proto nikam neodklízejte, užijete je i na podzim. Výsadbu ale důkladně naplánujte a ujistěte se, že nepřichází první mrazíky.

Co byste měli v tomto období vysadit? Na konci září nebo na začátku října se sází například salát, ředkvičky, špenát, cibule či česnek. Podzim je ten pravý čas také pro výsadbu okrasných rostlin, které mají zkrášlovat vaši zahradu hned na jaře. Jde převážně o cibuloviny a hlíznaté rostliny jako narcisy, tulipány, hyacinty, krokusy, sněženky, tavolíny a další.

Na podzim se běžně vysazují také stromy a keře. Během září, maximálně do poloviny října, zasaďte broskvoně a meruňky. Tyto stromy jsou choulostivější na mrazíky a pozdější výsadba by je mohla ohrozit. Od poloviny října až do prvních mrazíků lze sázet odolnější jabloně, hrušně, třešně, ořešáky, ale také borůvky a brusinky. Výsadbovou jámu vykopejte dostatečně hlubokou a stromy podepřete dřevěnými kůly. Po celý podzim jim dodávejte hodně vody.

I na podzim musíte zalévat

U zalévání ještě zůstaneme. Řada zahrádkářů na podzim vypíná zavlažovače nebo odkládá zalévací konve a kropítka v domnění, že rostliny získávají dostatek vláhy přírodní cestou. Tak to ale v žádném případě není. Zahradu musíte zalévat i v průběhu podzimu. Rostliny potřebují před zimními měsíci načerpat co nejvíce vláhy. Zelené části rostlin v zimě nepřestávají odpařovat vodu, ale ze zmrzlé půdy ji nemohou čerpat. Proto je dobré, když zahradu nepřestanete ani na podzim často zalévat – rostliny si vytvoří potřebné zásoby.

Některé rostliny přeneste na zimu dovnitř

Máte na zahradě květináče s rostlinami, které by nemusely přežít mrazy? Najděte jim dočasné útočiště uvnitř. Květináče přenášejte dovnitř co možná nejpozději a ven je vyneste co nejdříve. Rostlinám se totiž – až na dobu mrazů – bude vždy dařit lépe venku než uvnitř.

Neznamená to, že si máte květináče nastěhovat do obývacího pokoje. Využijte prosklené verandy a podobné prostory. Řadě rostlin stačí teploty mezi 5–10 stupni Celsia. Zjistěte si, jaká teplota je pro konkrétní druh ideální. Obecně platí, že čím teplejší místo vyberete, tím více světla rostliny potřebují. Předtím, než rostliny vezmete dovnitř, je důkladně očistěte. Odstraňte povadlé a nemocné listy. Rostliny, které napadli škůdci, nejprve ošetřete.

Podzimní počasí již umí být nevyzpytatelné. Silný vítr, častý déšť a první mrazy se na vaší zahradě začnou rychle projevovat. Ať už si o spolehlivosti předpovědi počasí myslíte cokoliv, měli byste ji minimálně v těchto měsících sledovat a svoji činnost na zahradě adekvátně přizpůsobovat. Důležité je zachytit především první mrazíky, které vám mohou udělat čáru přes rozpočet v mnoha oblastech. Když se vám podaří vše naplánovat a zahradu dobře připravit na zimu, na jaře vás bude čekat méně práce.