Velikonoce 2022: Přehled termínů, tradic a jejich významu

Proč se vlastně Velikonoce slaví?

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jelikož oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich datum je pohyblivé a připadají vždy na první neděli, která následuje po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Tedy v měsíci březnu či dubnu. Ježíš byl ukřižován zhruba v roce 30, v období konání židovského svátku pesach. Pesach oslavuje osvobození Izraelitů Mojžíšem z Egyptského otroctví. Do roku 325 se tedy tyto dva svátky – Velikonoce a pesach – slavily ve stejný den.

Mimo náboženskou úroveň jsou Velikonoce svátkem, který oslavuje příchod jara a probouzení přírody. Slaveny jsou v mnoha zemích, ve kterých se také dodržuje nespočet různých velikonočních tradic.

Termín Velikonoc 2022

Proloužený velikonoční víkend připadá pro rok 2022 na 15. –⁠ 18. dubna.  Školáci si navíc užijí prázdniny i ve čtvrtek 14. dubna.

Velikonoční tradice

Kraslice

Vajíčko již od nepaměti symbolizuje život, plodnost, úrodu a vděk. Smyslem kraslic původně nebylo pouhé darování, ale konzumace obsahu, proto se také zdobila vařená, nikoli vyfukovaná. Při velkém půstu, který se od Velkého pátku držel, se nemohla jíst ani vajíčka, a proto si na nich po skončení postní doby všichni pochutnali.

Jak ale tento zvyk vznikl? Existuje legenda, která říká, že pohanská bohyně plodnosti Eostre (někdy také Ostara) proměnila umrzlého ptáčka v zajíce a ten pak na jaře kladl vejce. Odtud také pochází anglický výraz Easter, který znamená Velikonoce. Již v pravěku se malovaná vejce vkládala do hrobů a ve starověkém Egyptě se během svátků jara barvila načerveno. Malovaná vajíčka později začaly používat i jiné národy při obřadech, narozeních, svatbách i pohřbech. Dříve se věřilo v kouzelnou moc vajec, a proto se na ně kreslily magické symboly. V současnosti již hojně využívané pojmenování „kraslice“ je poměrně mladé, jelikož se začalo využívat až koncem 19. století.

Dnes se kromě vajec vařených používají i ta vyfukovaná, se kterými zdobíme své domácnosti. Existuje mnoho technik a způsobů, jak kraslice nazdobit. Na jejich vytvoření můžete použít i jednoduché přírodní metody.

Jak na zdobení? Jednoduchou a tradiční technikou, ovšem přesto velmi efektní, je vaření vajec s cibulovými slupkami. Na zahradě nebo na louce si nasbírejte oblíbené malé rostlinky, například jetel nebo žebříček. Ty následně k vejci připevněte pomocí staré silonky či obvazu a poté jen nechte vařit v červené vodě po cibulových slupkách. Následně na vejci zůstane krásný obtisk dané rostlinky. K přírodnímu barvení vlastních vzorů můžete využít vosk. Alternativu mohou samozřejmě představovat tempery, vodovky nebo různé obtisky či samolepky.

Smyslem kraslic je pak kromě zdobení příbytků také obdarování koledníků, kteří si zase pletou vlastní pomlázky. Opravdu zaneprázdněné hospodyňky dnes mohou koupit vajíčka čokoládová.

Pomlázka a koleda

Pomlázka patří mezi přední tuzemské symboly Velikonoc. Zhruba od konce 14. století chodí chlapci o Velikonočním pondělí šlehat pomlázkou děvčata, aby zůstala po celý rok zdravá, krásná a mladá. Ta jim za vyšlehání a koledu darují nazdobené kraslice. Pletení pomlázky a zdobení vajíček se dle tradice provádí na Bílou sobotu. Pomlázka se obvykle plete z 6 až 12 vrbových proutků.

Slovo pomlázka vychází ze slova pomladit, jelikož mladé jarní proutky mají dívkám předat svou sílu a svěžest. Proto by se měla každý rok uplést pomlázka nová. Po upletení se na pomlázku připevňuje pouze bílá stužka, barevné navazují děvčata. Dnes si již málokdo pomlázku opravdu plete, jelikož se dá jednoduše koupit.

Pečení mazance, beránka a jidášů

Příprava velikonočního pečiva patří mezi hojně ctěné tradice. Pečou se především beránci, mazance a jidáše s medem. Tyto pokrmy jsou pak na Boží hod svěceny. Mazanec je obřadním velikonočním pečivem a někdy se do něj vykrajuje kříž nebo doprostřed zapichuje větvička. Pečení beránka představuje poměrně novou tradici, která pravděpodobně nahradila starý zvyk jezení skutečného beránka na Boží hod. S formami na beránka je tato aktualizace původní tradice mnohem praktičtější i cenově dostupnější. Jidáše se připravují v různých tvarech, například jako placka, preclík či provaz, který připomíná Jidášovo oběšení.

Velikonoční jidáše se dle tradice připravují k snídani na Zelený čtvrtek a mají chránit před nemocemi. Na Bílou sobotu se směle pusťte do pečení beránka i mazance. Ten si dříve hospodyně nechávaly v neděli ráno posvětit, neboli pomazat a poté se servíroval k snídani. Rozhodně tyto delikatesy nepečte na Velký pátek, v tento den se totiž nesmí pracovat.

Řehtačky, klapačky a jiné nástroje

Řehtačky i klapačky jsou dřevěné, doma vyrobené nástroje vydávající hlasitý zvuk. Původně s nimi Slované prováděli magické rituální obchůzky, kterými ochraňovali vesnici a úrodu. Na Velikonoce s nimi chlapci chodili po vesnici a svolávali k bohoslužbě, jelikož na Zelený čtvrtek zvony odlétly do Říma a vrátí se až na Bílou sobotu. To znamenalo, že kostelní zvony umlkly a nahradit je měl právě zvuk řehtaček. Dříve si lidé vyráběli vlastní řehtačky, dnes si je můžete i koupit. Používají se také jako hudební nástroj.

Návštěvy bohoslužeb a velikonoční pozdrav

Velikonoce jsou ale především křesťanský svátek, a tak nechybí ani náboženské zvyky jako návštěvy bohoslužeb nebo Velikonoční pozdrav. Velikonoční pozdrav pochází z východních církví, kde je někdy ještě doprovázen třemi polibky. Místo obyčejného pozdravu se křesťané na Boží hod velikonoční zdraví slovy: „Kristus vstal z mrtvých!“ A odpovědí je: „Opravdu vstal z mrtvých!“.

Velikonoční svátky 2022

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se tedy každý rok mění. K zmrtvýchvstání Páně mělo dojít v neděli, a tudíž se každý rok slaví Velikonoce první neděli, která následuje po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. To je zase odvozeno od židovského svátku pesach, který se slavil v den prvního jarního úplňku. Velikonoce tedy každý rok vychází na měsíc březen či duben.

Květná neděle

Květná neděle je prvním dnem Velikonoc a letos vychází na 10. dubna. Někdy se jí říká také Palmová, jelikož připomíná den, kdy Ježíš přijel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými listy. Jelikož u nás palmy přirozeně nerostou, nahrazujeme je kvetoucími kočičkami a používá se tedy především jméno Květná.

Pupeny vrby jívy, tedy kočičky, se u nás právě v tento den světily v kostele a byla jim přisuzována ochranná moc. Chránit měly například před zimnicí a jinými nemocemi, blesky a krupobitím či také před čarodějnou mocí. V tento den by lidé neměli péct z mouky, aby stromům nezapekli květy. Mezi hospodáři se také tradovala pranostika: „Jaká Květná neděle, takové žně“.

Modré pondělí

Modré pondělí letos vychází na 11. dubna. Název pochází z německého slova blau, který kromě „modrý“ znamená také „neschopný práce“. V tento den tradice lidem zakazuje vykonávat jakoukoli práci, aby si odpočinuli a nabrali síly před následným velkým úklidem. Kostely se tento den zdobily fialovým či modrým suknem, které na nich zůstávalo až do konce postní doby.

Žluté úterý

Žluté či také Šedivé úterý letos připadá na 12. dubna. V tento den se začínalo s velkým úklidem domácnosti, a to nejen fyzickým, ale také duchovním. Důležité bylo především důkladné vymetení pavučin.

Škaredá středa

Škaredá nebo také Sazometná středa tento rok, jak již asi tušíte, připadá na 13. dubna. Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu Ježíše. Přívlastku Škaredá se jí dostalo, jelikož se Jidáš na Ježíše škaredil. Říká se také, že pokud se budete v tento den mračit, zůstane vám to po celý zbytek roku. Na tuto středu se pokračovalo ve velkém úklidu nejen domu, ale také dvora a celého hospodářství. Především se ale vymetaly komíny, proto je tato středa někdy také označována jako Sazometná. Čištění komína mělo odehnat z domu zlé duchy.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek letos připadá na 14. dubna a není zcela jednoznačné, od čeho je název odvozen. Může být buď nazýván podle zeleného mešního roucha, zelené stravy konzumované v tento den či přesmyčky z německého Greindonnerstag. Po mši na Zelený čtvrtek utichnou zvony a rozezní se znovu až na Bílou sobotu. Podle tradice odlétají zvony do Říma. Pokud prý při jejich posledním zvonění zacinkáte penězi, budou se vás finance držet po celý rok. Chlapci ve vesnici pak často nahrazovali zvuk zvonů hlasitými nástroji jako například řehtačkami či klapačkami.

Dle lidových zvyklostí byste měli na Zelený čtvrtek zkonzumovat co nejvíce zelené stravy, abyste zůstali po celý rok zdraví. Na zelený čtvrtek se také pekly Jidáše a v hospodách se běžně začíná čepovat zelené pivo. Sníte-li na lačný žaludek Jidáš s medem, budete chráněni před jedovatým štípnutím. Na Zelený čtvrtek si nic nepůjčujte a nehádejte se, aby se vám po zbytek roku hádky vyhýbaly a peníze se jen hrnuly.

Velký pátek

Na Velký pátek křesťané drží půst újmy, jelikož si připomínají umučení Ježíše Krista. Na tento půst se jí dosyta pouze jednou za den a to výhradně pokrm, který je bezmasý. Velký pátek letos připadá na 15. dubna. V tento den neperte, abyste prádlo nenamáčeli do Kristovy krve a nehýbejte se zemí, abyste ji nerušili při truchlení. Ani o tomto dni nikomu nic nepůjčujte ani nedávejte. Na Velký pátek se podle lidových pověstí otevírají hory a skály, ve kterých se skrývají poklady.

Bílá sobota

Bílá sobota se letos slaví 16. dubna a je druhým dnem velikonočního tridua, které začíná na Zelený čtvrtek večer a končí na neděli Zmrtvýchvstání. Den se nese ve smutném duchu a také ve znamení příprav na Boží hod velikonoční. Opět se uklízí a pečou se mazance a beránci. Během dne se také nekonají žádné mše. Někteří již zdobí vajíčka nebo pletou pomlázky.

Večer pak začínají oslavy Velikonoční vigilie, tedy noci, kdy Ježíš vstal z hrobu. Opět se rozeznívají kostelní zvony, které se vrátily z Říma a končí půst. Název „bílá“ patrně vychází z barvy roucha, do kterých se zahalovali ti, kteří se během této „velké noci“ nechali pokřtít. Bílá je také symbolem čistoty.

Velikonoční neděle: Boží hod

Na Velikonoční neděli si křesťané připomínají Zmrtvýchvstání Páně, a proto je tento den plný života, radosti, pohody a klidu. Na Boží hod byly svěceny také pokrmy a každá návštěva dostala kousek. Ten byl darován také poli, zahradě a studni, což mělo zajistit úrodu, vodu a ovoce. V tento den byste neměli uklízet. Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. Velikonoční neděle tak letos připadá na 17. dubna.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí letos vychází na 18. dubna. Někdy se mu také přezdívá Červené dle barvy kraslic, které tento den provázejí a symbolizují Kristovu krev. Na Velikonoční pondělí si děvčata chystají kraslice, kterými obdarují koledníky, čímž jim děkují za jejich návštěvu. V současnosti chlapci chodí za všemi děvčaty, která znají a to obvykle v průběhu celého dne. Dříve ovšem chodili koledovat jen nezadaní chlapci a jen za těmi dívkami, o které měli zájem.

Chlapci si sebou za děvčaty nosí pomlázku. Další zvyklostí bylo také vázání stuhy na pomlázku, přičemž každá barva znamenala něco jiného. Kromě pomlázky s sebou chlapci také brávali různé řehtačky, kterými o sobě dávali vědět. Pokud chlapec přijde později než ve 12 hodin, má dívka právo polít ho vodou. V některých krajích se tento zvyk ovšem naopak provádí na dívkách, jako výraz náklonnosti. Velikonoční pondělí je plné radosti a na stole by vám neměl chybět mazanec, beránek či jidáš.

Bílá neděle

Bílá neděle je posledním dnem velikonočního týdne a letos připadá na 24. dubna. Název bílá je odvozen od barvy roucha, které v tento den naposledy nosili nově pokřtění.